Senátoři by podle něj měli řešit mimo jiné to, zda je pro Česko výhodné nadále v MIB zůstat. Banku, která byla založena roku 1970 osmi státy (včetně tehdejšího Československa) v čele s někdejším Sovětským svazem, označil Fischer za relikt RVHP, tedy Rady vzájemné hospodářské pomoci. Tato obchodní organizace byla vytvořena jako protipól Evropskému hospodářskému společenství (nynější EU) a umožňovala centrální ovládání ekonomiky socialistických států.
K ukončení členství ČR v MIB senátory vyzvalo uskupení Evropské hodnoty. „Banka je bezpečnostními institucemi popisována jako možná krycí aktivita pro ruské vlivové a zpravodajské aktivity uvnitř schengenského prostoru, čemuž napovídá i snaha zajistit jí bezprecedentní diplomatickou imunitu v novém sídle v Budapešti,“ uvedlo.
Vláda naopak v návrhu na přesídlení MIB uvedl, že by tento krok byl v souladu zahraničně politickými zájmy ČR. Přemístění banky by podle kabinetu znamenalo, že by nebyla vnímána jako ruská, ale jako evropská. „Přesunutí sídla MIB umožní získat ‚evropský status‘. MIB bude nově při spolupráci s partnerskými bankami a institucemi spadat do oblasti střední a východní Evropy, a nikoli do regionu Ruské federace,“ uvedla vláda.
Rusko má podle vládního materiálu hlavní podíl na kapitálu banky (47 procent), ten se ale snižuje. MIB od roku 2012 prošla výrazným ozdravěním a nyní již stabilně působí na trzích všech členských zemí. Cílem úvěrové politiky banky je podpora středně velkých podniků přímými úvěry, velkých podniků pomocí syndikovaného financování a zaměření na exportní financování.
(ČTK)
