„Za vývojem průměrné mzdy stály dva hlavní faktory. Jednak na pracovní trh dolehlo omezování mzdových nákladů kvůli pandemii a v důsledku zrušení superhrubé mzdy, které ponechává domácnostem vice disponibilních zdrojů k utrácení I při stagnaci mezd. Druhým důvodem byla zvýšená nemocnost v době vrcholící vlny pandemie,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Pavel Sobíšek. Ten odhaduje, že mzdy v letošním prvním čtvrtletí zpomalily na meziročních 2,7 procenta nominálně a 0,5 procenta reálně.
„Vývoj mezd byl v prvním čtvrtletí letošního roku i nadále významně ovlivňován mimořádnými faktory souvisejícími s pandemií covid-19, když řada zaměstnanců pobírala náhradu mzdy či ošetřovné. Mzdový vývoj byl rovněž zkreslován vyplacením mimořádných odměn,“ uvedl i analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Výraznější zvýšení platů se podle něj týkalo zaměstnanců ve školství. „To přispívalo k tomu, že platy ve veřejném sektoru rostly i nadále rychleji než mzdy v tržních odvětvích,“ uvedl. Novák počítá s růstem průměrné mzdy o 3,5 procenta, po započtení inflace o 1,3 procenta.
Výsledek za první čtvrtletí pak podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila pozitivně ovlivní odložené výplaty ročních odměn v soukromém sektoru, z nichž část byla zřejmě pozdržena kvůli letošnímu zrušení superhrubé mzdy a snížení zdanění. „Dále bude pokračovat efekt propouštění spíše nízkopříjmových zaměstnanců, což celkový výsledek opticky vylepší. V souhrnu tak čekáme, že průměrná mzda vykáže růst o 4,5 procenta nominálně, tedy o 2,3 procenta reálně,“ uvedl.
Odhadovat vývoj průměrné mzdy v období lockdownu je přitom podle analytika ČSOB Petra Dufka téměř nemožné. „Zvlášť když do tohoto období zapadá i zrušení superhrubé mzdy, které zaměstnancům navýšilo čisté mzdy bez jakéhokoliv přidání ze strany zaměstnavatelů,“ uvedl. Podle něj mzdy stouply v prvním čtvrtletí o zhruba tři procenta. „Hlavní roli i tentokrát sehrálo rychlé navyšování platů ve veřejném sektoru, zatímco podnikatelský sektor zůstal s ohledem na rizika spíše zdrženlivý. V každém případě i tentokrát platí, že průměrná mzda je až příliš virtuální číslo, aby se z ní dalo něco zásadního vyvozovat,“ uvedl. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců v Česku na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Průměrná hrubá měsíční mzda v prvním letošním čtvrtletí podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy stoupla reálně, tedy po započtení inflace, meziročně o 2,4 procenta a nominálně o 4,6 procenta. „Letos v prvním čtvrtletí ovšem mzdový růst táhlo přidávání ve veřejném sektoru. Vláda si totiž i loni jako jednu ze svých priorit vetkla zvyšování platů ve zdravotnictví, sociálních službách a školství. Platy ve veřejné sféře tak letos v prvním čtvrtletí meziročně rostly více než dvojnásobným tempem v porovnání s nárůstem ve sféře soukromé,“ uvedl.
Loni v prvním čtvrtletí průměrná mzda stoupla o 5,2 procenta na 34 141 korun. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o 1,5 procenta.
(ČTK)
