„Obecně se to spojit dá, že kdyby byla fiskální politika méně expanzivní, tak by zvýšení nemuselo být tak výrazné,“ uvedl Rusnok na tiskové konferenci týkající se vlivu rozpočtové politiky na rozhodování bankovní rady ČNB.
„Nemáme výraznější výhled, že by došlo ke konsolidaci fiskální (rozpočtové) politiky ve smyslu toho, že rozpočtová politika generuje výrazné deficity v době viditelného a výrazného ekonomického růstu. Tak je jasné, že to přispívá k určitému proinflačnímu prostředí a může to nepřímo ovlivňovat i naše rozhodování ve smyslu výhledu na přísnější nastavení měnových podmínek,“ uvedl guvernér.
Dodal, že rada ČNB si je vědoma, že plány rozpočtové politiky, i vzhledem k volbám, nemá příliš vzdálený výhled vývoje. „Nicméně ten rok dva se z toho dá vypozorovat,“ uvedl.
Rusnok dále upozornil, že optimální tempo růstu české ekonomiky, tzv. potenciál růstu ekonomiky, při které ještě nevznikají nerovnováhy, je mezi 2,5 až třemi procenty. „V příštím roce tak budeme už mírně nad potenciálem, a to nahrává vzniku nerovnováh, z nichž jednou z nich může být i nárůst inflace. Jestliže za této situace fiskální politika počítá s výraznými schodky, tak v tomto smyslu zůstává poměrně expanzivní,“ uvedl.
Letošní schválený schodek státního rozpočtu činí 500 miliard korun. Podle nedávného vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) ale rozpočet za celý rok skončí se schodkem zhruba 400 miliard korun. Loni, kdy byl výsledek ovlivněn dopady pandemie, skončil státní rozpočet ve schodku 367,4 miliardy korun. Na příští rok vláda schválila schodek 376,6 miliardy korun.
Ministryně Schillerová minulý týden uvedla, že očekávané zvyšování úrokových sazeb není šťastné s ohledem na to, že návrh státního rozpočtu na příští rok již počítá se zahájením konsolidace veřejných financí. Citelně podle ní zdraží obsluhu státního dluhu, stoupne tlak na růst mezd a zkomplikuje soukromé investice. Včera uvedla, že nevidí v navyšování sazeb řešení inflace.
(ČTK)
