Provizorium nastane, když Sněmovna do konce roku neschválí rozpočet. Hospodaření státu se pak řídí podle posledního schváleného rozpočtu. Jednotlivé kapitoly státního rozpočtu dostávají v každém měsíci peníze na výdaje do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce. Sněmovna odložila hlasování o návrhu státního rozpočtu do pátku, protože kabinet dosud nemá dojednanou podporu pro jeho schválení.
„Jistý problém to je (provizorium) minimálně z hlediska nejistoty. Žijeme v nejisté době, kdy by autority měnové i rozpočtové měly vysílat signály, které situaci spíše uklidňují. Doufám, že by se jednalo o krátkodobé provizorium do několika měsíců, pak by to zásadní problém být neměl a nemělo by to vstupovat ani do našich úvah o měnové politice,“ uvedl guvernér Rusnok.
V případě déletrvajícího provizoria by to ovšem podle něj znamenalo, že podpora ekonomiky přes rozpočtová opatření by mohla být nižší, než se očekává. „Pak bych to viděl na té protiinflační straně jako faktor, který bychom museli vzít v potaz,“ uvedl.
Ministerstvo financí mimo jiné uvedlo, že v případě provizoria nebude možné zvyšovat platy. Odložit by se tak muselo například zvýšení platů učitelů i nepedagogických pracovníků škol nebo zaměstnanců v sociálních službách. V provizoriu nelze také vypisovat nové dotační tituly ani přesouvat prostředky mezi kapitolami nebo z vládní rozpočtové rezervy.
(ČTK)
