Ke konci loňského roku měly kraje a obce uloženo na bankovních účtech 408,8 miliardy korun, z toho úspory krajů byly 65,4 miliardy korun, úspory Prahy 139,1 miliardy korun a úspory ostatních obcí 343,3 miliardy korun. NRR upozornila, že za posledních deset let objem peněz na účtech vzrostl čtyřnásobně, zatímco spotřebitelské ceny o 51 procent. „Jedná se přitom o prostředky daňových poplatníků, které takto leží bez využití na bankovních účtech a jejich kupní síla je ohrožována inflací,“ upozornila rada.
Odmítla také argument samospráv, že potřebují úspory k financování investičních projektů. Podle rady využívají obce a kraje jen minimum svých přebytků na investice do místní infrastruktury. Za roky 2013 až 2023 dosáhly samosprávy celkového přebytku hospodaření 333 miliard korun, z toho 311,5 miliardy korun skončilo na bankovních účtech. Pouze 21,5 miliardy korun bylo využito jiným způsobem, nejčastěji na splácení půjček, podotkla rada.
NRR zároveň uvedla, že i přes letošní úpravu rozpočtového určení daní, kdy se zvýšil podíl státního rozpočtu na sdílených daních, budou letos příjmy samospráv meziročně vyšší. Důvodem je zvýšení celkového výběru daní. Podle rady by obce měly získat z daňových příjmů 438,8 miliardy korun, o 3,9 procenta víc než v roce 2023. Nejvíc se zvýší příjmy obcí, které mají mezi 20.000 a 50.000 obyvateli, obce do 1000 obyvatel naopak zaznamenají snížení příjmů.
Rada vyhodnotila i zadlužení obcí, které se ve srovnání s loňskem snížilo. Obcí s více než šedesátiprocentním dluhem bylo na konci loňského roku 565, o 20 méně než v předchozím roce. Nejvíc jich bylo ve Středočeském kraji, který jich měl 148. Největší podíl obcí s dluhem nad 60 procent měl Olomoucký kraj, kde to bylo 16 procent všech obcí. Zcela bez dluhu v roce 2023 hospodařilo 3168 obcí, což je polovina z celkového počtu.
Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem.
(ČTK)