Růst meziroční inflace ve srovnání s předchozím měsícem způsobila podle Krále výlučně srovnávací základna. „V říjnu 2022 totiž došlo k prudkému zlevnění elektřiny pro domácnosti kvůli statistickému promítnutí příspěvku na úsporný tarif a odpuštění poplatku na podporované zdroje energie. Bez tohoto loňského vlivu úsporného tarifu by inflace v letošním říjnu dále zpomalila na 5,8 procenta,“ uvedl.
Ve srovnání s prognózou ČNB byl v říjnu mírně vyšší růst regulovaných cen, rychleji také zdražovaly potraviny, nápoje a tabák. Větší než očekávaný pokles byl naopak u pohonných hmot a také u jádrové inflace, která zahrnuje komodity, co nepodléhají cenové regulaci, a potraviny a pohonné hmoty, které podléhají velkým cenovým výkyvům. Jádrová inflace se snížila na 4,2 procenta ze zářijových pěti procent.
„Jádrová inflace v říjnu dále zvolnila. V jejím postupném poklesu, který trvá již více než rok, se projevuje nejen odeznívání růstu cen zahraničních vstupů, ale také zchlazená domácí poptávka. Ta působí proti dalšímu růstu ziskových marží výrobců, prodejců a poskytovatelů služeb. Zpomalil zejména růst cen zboží a v menším rozsahu také služeb,“ uvedl Král.
Celkový cenový vývoj podle Krále potvrzuje očekávání listopadové prognózy ČNB. „O síle a plošnosti dezinflačního trendu svědčí nízký meziměsíční růst cen v uplynulých měsících včetně října. Dezinflační trend je patrný zejména v klíčovém segmentu spotřebitelských cen – v tzv. cenovém jádru, kde se cenová dynamika při přepočtu na roční bázi již nyní nachází na nízkých jednociferných hodnotách,“ uvedl.
V lednu podle něj inflace klesne do blízkosti dvouprocentního cíle ČNB. Za celý příští rok by průměrná inflace podle prognózy ČNB měla být 2,6 procenta. Podle Krále tento odhad počítá s očekávaným zvýšením regulované složky cen energií, které koncem října ohlásil Energetický regulační úřad (ERÚ).
(ČTK)
