Na posledním měnovém jednání na konci září rada zvýšila úrokové sazby 0,75 procentního bodu. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tehdy stoupla na 1,5 procenta. Pro toto rozhodnutí tehdy hlasovalo pět členů rady ČNB. Dva hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny.
„Pokud bylo razantní zvýšení o 0,75 procentního bodu na minulém zasedání určitým překvapením, je současný krok překvapením zásadním. Je zřejmé, že si je ČNB plně vědoma svého poslání udržovat přiměřený růst cen, a rozhodla se proto pro tento zásadní krok,“ uvedl partner poradenské PwC Petr Kříž.
ČNB dnes také zvýšila lombardní sazbu o 1,25 procentního bodu na 3,75 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o 1,25 procentního bodu na 1,75 procenta.
„Rozsah zvýšení hlavní úrokové sazby znamená, že bankovní rada vnímá výrazná inflační rizika a potřebu razantní reakce měnové politiky s cílem zabránit růstu střednědobých inflačních očekávání. Další kroky ČNB v oblasti úrokových sazeb budou záviset na dění v ekonomice ve smyslu vývoje inflace a hospodářského růstu, důležité také bude, zda a jak výrazně bude posilovat kurz české koruny,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Podle Lubora Laciny z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně centrální bance nezbývá nic jiného než dát trhům jasný signál, že dlouhodobě vyšší inflaci, než je její vlastní inflační cíl, nechce dopustit. „Je ovšem otázkou, zda malá otevřená ekonomika zapojená do globálního obchodu a kapitálových toků může být ve své snaze úspěšná? Dokud se tedy inflace nevrátí zpět ke dvěma procentům, můžeme očekávat další zvyšování úrokových sazeb i na dalších zasedáních bankovní rady ČNB,“ uvedl.
Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler upozornil, že i přes rychlé zvyšování sazeb stále platí, že tento nástroj bude inflaci brzdit velmi pomalu. Jeho vliv na inflaci se totiž podle něj projeví až v horizontu jednoho roku. „Trh nyní čeká, že sazby centrální banky půjdou dále nahoru a během prosincového a únorového jednání se dostanou k 3,5procentní hranici,“ uvedl.
Ohledně vývoje inflace Seidler upozornil, že v roce 2008 průměrná inflace přesáhla šest procent a v některých měsících pak meziroční růst cen dosahoval 7,5 procenta. „Současný vývoj stále více naznačuje, že se hodnotám z roku 2008 můžeme přiblížit, což si ještě několik měsíců zpátky dokázal představit málokdo,“ uvedl.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
ČNB začala úrokové sazby zvyšovat v červnu a spolu s Maďarskou národní bankou tak jako jedna z prvních zahájila utahování měnové politiky. Následně začaly měnovou politiku zpřísňovat také například centrální banky Polska, Rumunska nebo Norska. Například polská centrální banka ve středu zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 1,25 procenta, což bylo nejvýraznější zvýšení od roku 2000.
Tisková konference po jednání rady se uskuteční v 15:45 za účasti guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka. Ten na konferenci představí i novou makroekonomickou prognózu ČNB.
(ČTK)
