Sedmiprocentní sazba platí od 22. června, je nejvyšší od roku 1999. Bankovní rada dnes také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Nezměnila se ani výše lombardní a diskontní sazby. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala na osmi procentech. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, je nadále šest procent.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Analytici zachování sedmiprocentní sazby očekávali, a to i vzhledem k dosud chybějícím údajům o inflaci za leden, které by mohly být motivací pro růst sazeb. Proti jejich poklesu naopak hovořila dřívější vyjádření guvernéra Aleše Michla, že sazby zůstanou zvýšené delší dobu. Například analytik Komerční banky Martin Gürtler očekává první snížení sazeb v srpnu.
Tisková konference po jednání rady se uskuteční v 15:45 za účasti guvernéra ČNB Michla. Na ní představí důvody dnešního rozhodnutí.
(ČTK)
