Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Na posledním měnovém jednání 7. května rada snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu právě na 0,25 procenta. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů rady ČNB, dva členové hlasovali pro snížení základní úrokové sazby o 0,5 procentního bodu. Předtím snížila rada úrokové sazby dvakrát v březnu. Cílem bylo zmírnit dopady šíření koronaviru na ekonomiku. Naposledy byla základní úroková sazba na 0,25 procenta od srpna do listopadu 2017. Před pandemií v únoru byla základní sazba na 2,25 procenta.
„Vzhledem k tomu, že poslední data z tuzemské ekonomiky byla relativně v souladu s očekáváním centrální banky a ekonomika se tak nevydává směrem k nepříznivému scénáři, bankovní rada ČNB tak patrně nepovažovala za potřebné úrokové sazby dále snižovat,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Poslední komentáře centrálních bankéřů podle něj naznačily, že by sazby mohly na současné úrovni setrvat i delší dobu.
„Je možné, že úrokové sazby již dosáhly svého dna, nikoliv však z toho důvodu, že měnovou politiku nebude třeba dále uvolňovat. Hlavním důvodem by zde mohly být zejména nepříznivé dopady velmi nízkých, či přímo nulových úrokových sazeb na stabilitu finančního sektoru,“ uvedl ekonom Komerční banky Martin Gürtler.
Nízké sazby ČNB by měly podle partnera v PwC Česká republika Jana Brázdy dlouhodobě pomoci podnikům k levným úvěrům od komerčních bank. „Problémem pro firmy v poslední době ovšem není cena úvěru, ale spíše nemožnost úvěr samotný či úvěr v požadovaném objemu získat. Máme dokonce od klientů informace, že v některých případech banky žádají o dofinancování firem či projektů z vlastních zdrojů,“ uvedl.
Nedávno diskutované využití netradičních nástrojů měnové politiky, jako jsou například devizové intervence, podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila nejsou v tuto chvíli zapotřebí. „Pohyby české měny zdaleka nedosahují nebezpečné intenzity, která by si žádala umělou stabilizaci a likvidity je na českém finančním trhu stále dostatek, čímž odpadá nutnost masivnějších nákupů aktiv,“ uvedl.
Případné další snížení sazeb nelze podle analytika Natland Petra Bartoně očekávat do doby, dokud se nepotvrdí, že vysoké vládní výdaje nevedly k růstu inflace. „ČNB zbývají jeden, maximálně jeden a půl možného kroku snížit úrokové sazby, než dosáhne dna absolutní nuly. Po dnešku je jasné, že s tímto krokem zatím vyčkává i proto, že nechce dalším uvolněním přilévat olej bezprecedentního zvýšení státních výdajů, které plánuje vláda dalším navýšením schodku,“ uvedl.
„Po prohlášeních členů bankovní rady z minulého týdne se očekávalo, že sazby zůstanou spíše stabilní. Pro Českou republiku je v této mimořádné době velkým přínosem koruna i autonomie ČNB, která svými kroky může tuzemskou ekonomiku relevantně korigovat,“ uvedl zakladatel Trinity Bank Radomír Lapčík. Ekonomika nyní podle něj vykazuje známky mírného oživení, ale u mnoha segmentů hospodářství lze očekávat náročné období do konce roku. Exportérům by mohl v mezinárodní konkurenci podle Lapčíka pomoci vývoj kurzu koruny.
(ČTK)
