Stejný podíl firem, tedy 47 procent, předpokládá také růst globální ekonomiky, proti 37 procentům před rokem. Pozitivnější výhled se promítá i do očekávání vlastního hospodaření, když 44 procent firem očekává růst výnosů, což je významný posun proti 32 procentům o rok dříve. Současně však firmy zůstávají obezřetné na nákladové straně, 57 procent z nich stále předpokládá růst vstupních nákladů.
Firmy nejčastěji očekávají meziroční inflaci v pásmu tři až 3,9 procenta. Podíl podniků očekávajících inflaci nad pět procent meziročně výrazně klesl. Inflace se tak z pohledu firem posouvá z krizového faktoru do roviny řízeného rizika. „Firmy po dvou letech výrazné nejistoty znovu pracují s růstovým scénářem. Nejde o nekritický optimismus, ale o realistický pohled. Ekonomika má růstový potenciál a inflace už není hlavní brzdou strategických rozhodnutí,“ uvedl výkonný partner PKF Apogeo Tomáš Pacovský.
Největším aktuálním limitem zůstávají vysoké ceny energií, které uvádí 30 procent firem. U větších firem se výrazněji projevují také vysoké ceny surovin a materiálů, zatímco ty menší silněji pociťují vyčerpanost trhu práce. Z hlediska hrozeb pro následujících 12 měsíců firmy nejčastěji zmínily ceny energií a vstupů, inflaci a zvýšenou administrativní a kontrolní zátěž ze strany státu.
Dlouhodobě nejvýraznější obavou zůstává dostupnost kvalifikovaných pracovníků, které se v širším pohledu obává více než 70 procent firem. Zajímavý posun je patrný zejména u menších firem s méně než 50 zaměstnanci, které výrazně častěji než v minulém roce označují jako hlavní příležitost využití umělé inteligence. „Strukturální problémy, jako jsou ceny energií, regulace nebo dostupnost pracovní síly, zůstávají navzdory opakovaným vládním deklaracím prakticky beze změny,“ řekl partner PKF Apogeo Pavel Postl.
U lidských zdrojů se firmy připravují na rok 2026 bez dramatických zásahů, kdy 52 procent firem počítá se stejným počtem zaměstnanců, 33 procent očekává nárůst a 15 procent pokles. Významnou roli hraje také automatizace a AI. Zhruba 28 procent firem plánuje v horizontu roku 2026 nahradit alespoň část pracovních pozic technologiemi. Nejčastěji tento záměr uvádějí firmy se 100 až 250 zaměstnanci. Nejde však o masové propouštění, ale o reakci na dlouhodobý nedostatek lidí a tlak na produktivitu.
(ČTK)
