Naopak vzrostla četnost hodnocení nájmu jako dlouhodobě výhodnějšího způsobu bydlení. Před pěti lety ho podporovala jen tři procenta dotázaných, nyní je jich téměř 12 procent.
Z těch, kteří ještě nemají vyřešené vlastní bydlení, si na bydlení aktuálně spoří a zhodnocuje své peníze 56 procent dotázaných. Nejčastěji v 59 procentech případů využívají spořicí účet nebo termínované vklady. Stavební spoření volí 39 procent a penzijní připojištění 16 procent lidí.
„K dlouhodobému zhodnocování peněz, které mají sloužit k pořízení vlastního bydlení, je dnes ideální investice do kvalitních akciových fondů, které dokážou v dlouhodobém horizontu porazit inflaci,“ uvedl finanční poradce Partners Ondřej Hatlapatka.
Zároveň stouply náklady, které bydlení lidem z jejich příjmu ukrojí. Nejčastěji uváděným podílem výdajů za bydlení na příjmu domácnosti je rozmezí dvacet až třicet procent. Třetina respondentů uvádí výdaje za bydlení do pětiny celkových příjmů. Před pěti lety tento podíl z příjmů uvádělo 40 procent. „Platí finanční pravidlo, že pokud náklady na bydlení nepřekročí 30 procent příjmu, lze rozpočet jednotlivce či rodiny považovat za zdravý,“ podotkl Hatlapatka.
Naopak desetina respondentů vydává za bydlení více než polovinu příjmů domácnosti. Jde zejména o lidi se základním vzděláním, rozvedené, lidi s nejnižšími osobními příjmy, respektive nejnižšími příjmy domácnosti, osoby v domácnosti a nepracující důchodce.
Respondenti ve věku nad 43 let se ve svém dlouhodobém hodnocení v 78 procentech přiklánějí k tomu, že dnes je situace v dostupnosti vlastního bydlení horší, než byla v 90. letech minulého století. Více než polovina dotázaných se domnívá, že za pět let budou možnosti vlastního bydlení ještě horší než dnes. Názor, že vlastní bydlení je pro mladé utopií, za posledních pět let zesílil, podobně jako názor, že „vlastní bydlení je natolik finančně náročné, že jde o závazek na celý život, který snad ani nestojí za to“. Ve zlepšení situace věří jen sedm procent Čechů.
Za hlavní instituci zodpovědnou za řešení situace v oblasti bydlení považují respondenti v 54 procentech vládu, v 16 procentech města a obce. Stejně jako před pěti lety je zhruba 30 procent těch, kteří se domnívají, že si bydlení musí vyřešit každý sám.
Hypotéku si v dalších dvou letech chce vzít 18 procent respondentů. Téměř rozhodnuto je šest procent lidí, což představuje zhruba 390.000 Čechů. K nim se přidává dalších 12 procent, kteří čerpání hypotéky v období dvou let vidí jako pravděpodobné. Absolutně je to dalších 780. 000 lidí.
(ČTK)