Nejmladší generace finance a dlouhodobé plánování podle průzkumu tolik neřeší. Do dovršení 26 let si 55 procent lidí na důchod neodkládá, ať už z důvodu jiných životních priorit anebo proto, že ještě stále studují a mají tak minimální příjmy, vyplývá z průzkumu. Téměř pětina všech respondentů uvedla jako důvod nedostatek financí.
Nejvíce lidí podle průzkumu spoří v penzijním připojištění, a to dvě třetiny. Do cenných papírů investuje třetina, do nemovitostí 14 procent, umění a sběratelských předmětů rovněž 14 procent a do kryptoměn 11 procent. Ženy jsou opatrnější, konzervativnější a nejvíce z nich spoléhá na třetí pilíř. Více než polovina z těch, kdo si odkládají peníze, je má v hotovosti či na běžných spořicích účtech, ukázal průzkum.
Muži si podle něj obecně odkládají vyšší částky. Třetina spoří méně než 1000 korun, naopak 17 procent více než 4000 korun měsíčně. V kontrastu téměř 60 procent žen si naopak odloží maximálně tisícovku za měsíc a do 4000 Kč měsíčně se vejde téměř 90 procent z nich.
Právě 4000 korun měsíčně aktuálně představuje hranici pro maximální daňové zvýhodnění u Dlouhodobého investičního produktu (DIP), který vláda schválila ke konci loňského roku. Nabízí možnost odečíst si až 48.000 korun z daňového základu ročně, tedy 7200 korun z daní. Průzkum ukázal, že zatím využití takzvaného DIP zvažuje více než 30 procent Čechů a Češek. Naopak dvě pětiny jej zatím neznají.
„Ženy mají v Česku v průměru stále výrazně nižší příjmy než muži, z jejich výplaty jim tak po zaplacení nezbytných výdajů zbývá méně financí, které si mohou odkládat stranou. Mohou tak odcházet do důchodu hůře finančně připraveny než muži, což ještě zhoršuje fakt, že ženy mají v průměru nižší i státní důchody,“ uvedl analytik Portu Lukáš Raška.
(ČTK)
