Podobný podíl lidí si podle průzkumu na spořicí účet ukládá peníze pravidelně, nejčastěji od 700 do 1000 Kč měsíčně. Za největší výhodu tohoto typu účtu jeho majitelé považují možnost rychle převést peníze ze spořicího na běžný účet, více než polovině z nich celý proces zabere jen několik minut.
Několikaminutový finanční převod však neplatí pro všechny majitele spořicích účtů. Průzkum ukázal na to, že čtvrtina respondentů musí vyčkat i několik hodin a 16 procent se dokonce peněz převedených ze svého spořicího na běžný účet dočká až po několika dnech.
Při volbě konkrétního spořicího účtu hraje vedle rychlosti převedení peněz podstatnou roli také to, že účet není spojen s žádnými poplatky. To zmínilo 39 procent účastníků průzkumu. Více než třetina respondentů zase vybírá spořicí účet podle nejlepšího zhodnocení.
„Je velmi správné zohlednit při výběru spořicího účtu úročení a současně i poplatky. Mohlo by se totiž stát, že poplatek za připsání peněz bude vyšší než částka, o níž se peníze zhodnotí,“ uvedl finanční analytik Ušetřeno.cz Lukáš Kaňok.
Na 52 procent respondentů si spoří na konkrétní věc nebo službu, například na vybavení domácnosti, na dovolenou nebo na koupi automobilu. Naopak 47 procent si pouze přeje ukládat své peníze stranou na horší časy.
Dvě třetiny z nich vlastní jeden spořicí účet, který mají vedený u stejné banky jako svůj běžný účet. Pokud se rozhodnou založit si spořicí účet jinde, jak potvrdilo 35 procent respondentů, činí tak nejčastěji kvůli vyšší úrokové sazbě anebo nabídce lepších podmínek.
Za rozmachem spořících účtů stojí reklama
„Tomuto chování spotřebitelů napomáhá i aktuální situace na trhu, která je podpořena reklamními kampaněmi a chutí bank získávat nové zákazníky. Například pokud spotřebitel objeví nabídku tříprocentního úroku, zatímco jeho banka mu nabízí jen 0,7 procenta, má dobrý důvod k celkové kontrole toho, co bance platí,“ dodal Kaňok.
Pokud jde o znalosti a orientaci ve spořicích účtech, jejich 60 procent majitelů zná částku, díky které mohou mít úročení nejvýhodnější. Na druhou stranu například pojem automatické dorovnání účtů, případně automatický převod, Čechům známý rozhodně není. Tři čtvrtiny dotázaných netuší, zda jejich banka tuto funkci umožňuje. Ze čtvrtiny respondentů, kteří o této funkci u své banky vědí, ji však využívá pouze třetina.
Lidé měli podle statistiky České národní banky a výpočtů ČTK koncem března uloženo na spořicích účtech včetně termínovaných vkladů přibližně 1,25 bilionu korun, více než polovina z této částky byly klasické spořicí účty v bankách.
(ČTK)