Zlato (oz) / USD
2 056,46
0,36 %
Jistota ve vlastních rukou
0

Průzkum: Českých domácností s úsporami loni na podzim přibylo na 71 procent

Podíl českých domácností, které mají úspory na neplánované situace, se loni na podzim meziročně zvýšil na 71 procent proti 69 procentům v roce 2022. Vyplývá to z říjnového průzkumu správce pohledávek KRUK mezi tisícovkou respondentů.

úspory
Podíl českých domácností, které mají úspory na neplánované situace, se loni na podzim meziročně zvýšil na 71 procent proti 69 procentům v roce 2022. Foto: iStock

Zvýšil se rovněž podíl domácností s úsporami ve výši alespoň tříměsíčního příjmu z 25 na 28 procent, stejně jako těch s úsporami tří až šestiměsíčního příjmu, z 21 na 22 procent.

Meziročně se mírně snížil rozdíl mezi ženami a muži. Zatímco v předchozím roce byl podíl mužů s úsporami 74 procent, ale u žen 64 procent, loni na podzim mělo úspory 75 procent mužů a 67 procent žen. Muži i ženy měli nejčastěji finanční rezervu jedno až tříměsíčního příjmu.

„Češi jsou zvyklí myslet na zadní kolečka, a pokud je to možné, drží si alespoň malou finanční rezervu. Oproti předchozímu průzkumu se navíc úspory domácností vzhledem k jejich příjmu mírně zvýšily, což může znamenat, že v době rostoucích cen pozdrželi Češi některé investice ve prospěch úspor. Tomu odpovídá i meziroční pokles tržeb maloobchodníků,“ uvedla ředitelka KRUK Jaroslava Palendalová. Ideální stav je podle ní mít naspořenou částku alespoň i tří měsíčních platů.

Úspory mají nejčastěji mladí lidé ve věku 18 až 24 let, kteří si typicky drží rezervu ve výši svého jednoměsíčního příjmu, a Češi v produktivním věku 45 až 54 let. Ti mají nejčastěji úspory mezi jedno až tříměsíčním výdělkem.

Častěji mají úspory lidé s vysokoškolským vzděláním, a to 86 procent z nich, či středoškolským vzděláním, 73 procent. Respondentů se vzděláním bez maturity má finanční rezervu 63 procent. S úrovní dosaženého vzdělání také roste výše úspor v poměru k příjmu. Například úspory ve výši přesahující roční příjem jejich domácnosti má 22 procent vysokoškoláků proti 13 procentům respondentů se středoškolským vzděláním s maturitou.

Spořit se daří především obyvatelům Jihomoravského a Jihočeského kraje, nejméně obyvatelům kraje Pardubického a Středočeského. Například v Ústeckém kraji sice mají úspory dvě třetiny domácností, ale zpravidla svého měsíčního příjmu, doplnila Palendalová.

Úspory mají častěji lidé žijící v manželství, studenti bez stálého zaměstnání a zaměstnanci pracující v oboru počítačů, sítí a telekomunikací. Následují lidé pracující v armádě a u bezpečnostních složek, stejně jako další zaměstnanci ve státní správě.

(ČTK)

Další z kategorie Z domova