Výbor rovněž jako realistickou vyhodnotil predikci příjmů sektoru vládních institucí. Pro toto hodnocení hlasovali čtyři členové, další čtyři považovali odhad příjmů za optimistický. Podle jednacího řádu tak rozhodl hlas předsedajícího.
„Hodnocení prognóz MF vyšlo jako realistické jen velmi těsně. Členové výboru vznesli k prognózám řadu připomínek, které se netýkaly analytické práce MF, ale dvou jiných zásadních aspektů. Jedním je dopad pandemie covid-19 na ekonomiku, v jejímž vývoji došlo během posledních dvou týdnů od zveřejnění prognózy MF k zřetelnému posunu nepříznivým směrem. Druhým je přístup politické reprezentace, která přichází s neustále se měnícími návrhy úprav v rozpočtové oblasti,“ uvedl předseda výboru Pavel Sobíšek.
Ministerstvo financí v nejnovější zářijové prognóze, ze které bude vycházet při sestavování státního rozpočtu na příští rok, počítá letos s poklesem ekonomiky o 6,6 procenta a příští rok s růstem o 3,9 procenta. Předtím naposledy úřad zveřejnil prognózu v dubnu. Původně mělo MF další prognózu zveřejnit v červenci. Úřad se ale rozhodl kvůli dopadům pandemie koronaviru počkat na podrobnější údaje o vývoji české i evropské ekonomiky a mít zároveň dlouhodobější údaje o vývoji státního rozpočtu.
Pro letošní rok vláda zvýšila schodek státního rozpočtu kvůli dopadům šíření koronaviru ze 40 na 500 miliard korun. Ke konci srpna měl rozpočet schodek 230 miliard korun. Pro příští rok očekávají někteří ekonomové, že schodek rozpočtu by mohl být až 300 miliard korun.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v sobotu uvedla, že její první návrh státního rozpočtu pro příští rok počítá se schodkem 116 miliard korun. V neděli dodala, že jde o teoretické číslo, které ještě nezahrnuje další možná opatření proti koronaviru, ani potenciální výpadek způsobený zrušením superhrubé mzdy.
Podle zveřejněných odhadů MF by stát by měl z většiny daní i ze sociálního pojištění získat příští rok více peněz než letos. Na dani z přidané hodnoty by měl v roce 2021 získat 443,3 miliardy korun proti letos plánovaným 420 miliardám korun. Méně by měl ale příští rok získat na dani z příjmu firem, a to 132,4 miliardy korun. Z pojistného na sociální zabezpečení by měl stát získat letos 528,1 miliardy korun. Následně by měly příjmy každoročně růst až na 581,1 miliardy korun v roce 2023.
Úkolem Výboru pro rozpočtové prognózy je posuzovat makroekonomické a rozpočtové prognózy ministerstva financí. Jde o prognózy, které při sestavování rozpočtu a střednědobých rozpočtových výhledů použije nejen stát, ale také státní příspěvkové organizace, státní fondy, veřejné vysoké školy, zdravotní pojišťovny a další veřejné instituce. Výsledek posouzení je MF podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti povinno zohlednit při svých prognózách.
Výbor pro rozpočtové prognózy je desetičlenný a zasedají v něm přední čeští ekonomové ze soukromé, veřejné i akademické sféry jmenovaní vládou na návrh Národní rozpočtové rady. Předsedou výboru byl v dubnu 2018 jmenován analytik UniCredit bank Pavel Sobíšek, místopředsedou výboru je hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
(ČTK)
