Česká republika se ke Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské měnové unii připojuje jako poslední země EU.
Z unijní osmadvacítky se k paktu nezavázala pouze Velká Británie, která se ale v referendu rozhodla z unie odejít. Obsahem smlouvy je rámec pro rozpočtovou kázeň a koordinaci hospodářských politik členských států unie.
Fiskální pakt je mezinárodní smlouva, kterou v roce 2012 podepsalo 25 členských států EU. Platí od 1. ledna 2013 a členské země EU mohou k paktu přistupovat kdykoliv. Státy eurozóny a signatáři mimo eurozónu, kteří oznámili úmysl být ustanoveními vázáni, musí zavést do vnitrostátního práva pravidlo vyrovnaných rozpočtů vládního sektoru. Tím se rozumí roční saldo hospodaření vládního sektoru očištěné o vliv hospodářského cyklu a jednorázových a přechodných opatření (tzv. strukturální saldo) ne horší než minus 0,5 procenta HDP.
Schillerová: Pakt k přijetí eura nezavazuje
Senát a Sněmovna schválily pakt v uplynulých měsících. Senát se pro přístup ke smlouvě vyslovil již v roce 2014, tehdejší Sněmovna ale tak učinit nestihla. Vláda proto předložila pakt ke schválení znovu. Dolní komora ho podpořila počátkem letošního listopadu, Senát v prosinci.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) senátorům v prosinci zopakovala, že přistoupení k paktu dodatečně nezavazuje českou stranu k přijetí eura. Podle ní ale umožní České republice zúčastnit se summitů eurozóny. „Musíme vědět, kam směřuje eurozóna, i když se nechceme zavazovat k termínu přijetí eura,“ uvedla tehdy.
(ČTK)
