Vláda centrální banku zřídila až po opuštění deflační politiky ministra financí Aloise Rašína a po přechodu ke koncepci měnové a cenové stabilizace. Do té doby vykonával funkce centrální banky Bankovní úřad ministerstva financí vytvořený jako prozatímní instituce v roce 1919. Jeho činnost byla ukončena koncem března 1926 a měnu pak od 1. dubna téhož roku začala spravovat Národní banka Československá.
Zřízení centrální instituce předcházela debata na téma nezávislosti centrální banky. Aspekt nezávislosti nakonec převážil, což se mimo jiné projevilo v akciovém uspořádání nové banky. Šlo ale do jisté míry o kompromis, jelikož stát si ponechal třetinu akcií.
Do vínku centrální banka dostala akciový kapitál 12 milionů dolarů (teprve v roce 1929 došlo k přepočtení na 405 milionů korun) rozdělených na 120 000 nedělitelných akcií po 100 dolarech (po přepočtení 3375 korunách) vystavených na jméno. Akcie byly od roku 1927 kotovány na Pražské burze pro zboží a cenné papíry. V čele Národní banky stál stejně jako dnes guvernér; prvním se stal dosavadní vrchní ředitel Městské spořitelny Pražské Vilém Pospíšil.
NBČ se stala vrcholnou institucí, která spravovala čs. měnu. Jejím cílem bylo dosáhnout zlaté parity (krytí měny zlatými rezervami), což se jí v roce 1929 podařilo. Důsledná měnová politika centrální banky zajistila, že se československá koruna ve 20. a 30. letech minulého století řadila mezi přední světové měny.
Následný historický vývoj ale rozvoji bankovního sektoru nepřál. Za protektorátu byly české banky využity k potřebám německého hospodářství, centrální banka byla podřízena Říšské bance v Berlíně a přejmenována na Národní banku pro Čechy a Moravu. V roce 1945 sice došlo k obnovení Národní banky Československé, poúnorový režim ale přetrhl kontinuitu měnového vývoje s první republikou. Místo centrální banky zaujala Státní banka československá (SBČS), která odpovídala sovětskému vzoru měnové politiky, jehož podstatou bylo vytvoření jedné banky (monobanky), která poskytovala obchodní úvěr a zároveň v případě potřeby jej doplňovala prostředky měnové politiky. V roce 1953 byla SBČS výkonným orgánem nechvalně proslulé peněžní reformy nařízené ministerstvem financí.
Při rozdělení České a Slovenské federativní republiky na dva samostatné státy v roce 1993 vznikly Česká národní banka (ČNB) a Národní banka Slovenska. ČNB vznikla k 1. lednu 1993, k 8. únoru 1993 byla provedena měnová odluka a vznikla česká koruna.
(ČTK)
