Průměrný útok loni způsobil škodu 300 000 korun, největší škoda v jednom případě byla 5,5 milionu korun, uvedl Kubík. Upozornil na to, že policie započítává pouze dokonané útoky, které byly nahlášeny. „Oběti tuto trestnou činnost z různých důvodů policii nenahlašují, přičemž mezi nejčastější patří stud, že podvodníkům naletěli. Tento přístup však napomáhá samotným pachatelům, aby okrádali další oběti,“ řekl.
Terčem útoků jsou všechny věkové skupiny, průměrný věk obětí byl 48 let. „Nikdo není imunní, podlehnutí není otázkou inteligence ani vzdělání,“ řekl Kubík. Policie podle něj eviduje i případy, kdy oběti znaly edukační kampaně o kybernetických útocích, ale podvodníci byli natolik sugestivní, že jim lidé podlehli.
Ředitel NÚKIB Lukáš Kintr upozornil na to, že metody podvodníků jsou stále vyspělejší, nejlepší ochranou je proto zvýšení povědomí veřejnosti o této trestné činnosti. Kampaň, která by se na jaře měla objevit i na televizních obrazovkách, proto podle něj ukazuje nejčastější scénář útoků, kdy se podvodníci vydávají buď za bankéře, nebo za státní autority. Vyvolávají přitom v obětech strach a snaží se je pod časovým tlakem přimět k tomu, aby rychle převedly své peníze na účty podvodníků, případně je vložily do kryptoměnových peněženek.
Kampaň obsahuje tři klipy, kdy obětmi jsou mladá žena, muž středního věku a seniorka. Děj upozorňuje na manipulativní metody útočníků a ukazuje, že nejlepším způsobem obrany je ihned ukončit telefonát. Na internetových stránkách kampaně jsou blíže rozepsány hlavní znaky, které pomáhají odhalit podvodníky, a také anonymizované příběhy lidí, kteří se stali obětí útoků a o peníze přišli.
(ČTK)
