Podle analytiků se na pracovním trhu zatím příliš neprojevily energetická krize, ochlazení české ekonomiky a s tím spojená podnikatelská nejistota. Například prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý soudí, že by nezaměstnanost mohla zůstat nízká i v dalších měsících. „I přestože firmy čelí nárůstu nákladů, dobrou zprávou pro zaměstnance je, že více než čtyři pětiny zaměstnavatelů se v příštích šesti měsících dávat výpovědi nechystají. Nabírat další zaměstnance bude každý sedmý podnik,“ uvedl Dlouhý s odvoláním na výsledky průzkumu, který komora provedla mezi svými členy.
Nejhorší situace ohledně zaměstnanosti v lednu zůstala v Ústeckém kraji, kde bylo bez práce 5,8 procenta lidí. Následoval Moravskoslezský kraj s mírou nezaměstnanosti 5,2 procenta. „Tyto regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob i loni. Což odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci,“ uvedl Úřad práce. Nejnižší nezaměstnanost v lednu vykázaly spolu s Prahou tři kraje, Plzeňský, Pardubický a Zlínský, kde shodně činila 3,1 procenta.
Podle analytiků společnosti Akcenta Miroslava Nováka nebo Trinity Bank Lukáše Kovandy se nezaměstnanost letos v Česku dostane nad čtyři procenta. „Pozitivem v tomto směru je, že zatím nic nenasvědčuje k tomu, že by mělo dojít k prudkému nárůstu nezaměstnanosti a dramatickému úbytku volných pracovních pozic, jako tomu bylo po finanční krizi v roce 2008,“ uvedl Novák. Komerční banka podle analytičky Jany Steckerové předpokládá nepatrný nárůst počtu nezaměstnaných, v průměru by měl letos dosáhnout 3,9 procenta. Analytik Generali Investments Radomír Jáč je v tomto ohledu optimističtější, očekává pro letošní rok průměr kolem 3,7 procenta.
„Domácí trh práce byl dlouhodobě přehřátý a firmy měly více než rok problém najít vhodné zaměstnance, napříč regiony i obory. Nárůst nezaměstnanosti by mohl tento tlak částečně uvolnit, a umožnit tak pročištění pracovního trhu,“ soudí hlavní analytik společnosti Citfin Tomáš Volf. Na pozitivní vliv nárůstu nezaměstnanosti poukázal také hlavní ekonom Comfort Finance Group Vladimír Pikora. Podle něj není normální ani zdravé, když je volných míst více než volných lidí, protože zaměstnavatel si nemůže mezi uchazeči o práci vybírat, a roste tlak na růst mezd, což snižuje konkurenceschopnost.
Jako jedinou citelnější změnu na pracovním trhu mnozí analytici vnímají jen úbytek volných míst. Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška na to mělo zřejmě největší vliv zaměstnávání ukrajinských uprchlíků. Úřad práce uvedl, že ke konci ledna pracovalo v Česku 94 383 Ukrajinců s udělenou dočasnou ochranou, většinou ženy. Ukrajinci nejčastěji pracují jako dělníci nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě a dopravě. Tyto profese patří podle Pikory nyní mezi nejvíce poptávané, přičemž na mnohé z nich stačí základní vzdělání. „Tady je vidět, že jsme montovna a sklad Evropy. Vysoké vzdělání zde není ohodnocené. Jsme jednoduchou ekonomikou,“ konstatoval Pikora.
Dělnické profese jsou nejčastější i mezi nabídkami brigád, jejichž počet se meziročně také snížil, podle údajů webu JenPráce.cz o polovinu. V lednu bylo 91,2 procenta pracovních pozic nabízených přes tento web na hlavní pracovní poměr, 8,8 procenta byly jednorázové nebo krátkodobé výpomocné práce. Loni v lednu byl podíl nabízených brigádnických míst 15,5 procenta.
(ČTK)
