Možné úspory by podle nich měla ČR zavést již od srpna. Podle jednotlivých scénářů dosahují nutné úspory spotřeby 16 až 61 procent. Domácnosti by měly dobrovolně vytápět na nižší teplotu, bude následně možné zachovat průmysl, tvrdí experti. Snížení spotřeby domácností totiž podle nich nepovede ke zhoršení ekonomické situace.
Odborníci z EGÚ Brno modelovali pět různých scénářů vývoje. Scénáře se liší především množstvím dovezeného plynu a jeho vývoj v různých obdobích roku. Pouze jeden scénář pracuje s dovozem, který zahrnuje provoz plynovodu Nord Stream 1 a také se skutečností, že dodávky do ČR budou konstantní na úrovni průměru roku 2022. Všechny ostatní scénáře se soustředí na dodávky z jiných než ruských zdrojů.
Dva realistické scénáře počítají se snížením zásobování ČR ruským plynem meziročně o 42 a 50 procent, tedy zhruba polovinu. Pokud by se dodávky plynu snížily o 42 procent, Česká republika by musela uspořit 16 procent plynu. V případě poklesu dodávek zhruba na polovinu by republika musela ušetřit téměř čtvrtinu spotřeby. Oba scénáře počítají již s plným provozem terminálu na stlačený zemní plyn (LNG) v Nizozemsku.
Do konce letošního roku by z Nizozemska měly podle odhadů EGÚ Brno proudit do ČR asi čtyři miliony metrů krychlových plynu denně, od Nového roku pak osm milionů denně, spustit by se totiž měla i druhá polovina LNG terminálu.
Optimistický scénář počítá s tím, že dovoz plynu oproti situaci před odstávkou plynovou Nord Stream 1 naopak vzroste a meziročně bude nižší o necelou čtvrtinu. Poté by ČR s využitím plynu z LNG terminálu nemusela svou spotřebu snižovat vůbec. Druhý optimistický scénář počítá s plným provozem plynovou Nord Stream, jeví se ale jako nepravděpodobný.
Pesimistický scénář odborníků z EGÚ Brno počítá s poklesem dodávek plynovodem Nord Stream 1 o 91 procent. Česko by v tomto případě muselo spotřebu plynu snížit o 61 procent. Podle nejhoršího scénáře by jinak již po 28. listopadu hrozilo postupné omezení až přerušení dodávek plynu drtivé většině odběratelů.
„Pokud se podle nejhoršího scénáře zastaví dodávky plynu do České republiky, bude nezbytné snižovat spotřebu plynu. V opačném případě dojde k vyčerpání plynu v podzemních zásobnících zhruba v polovině topné sezony a do jejího konce bude provoz plynárenské soustavy značně omezen,“ řekl ředitel strategie EGÚ Brno Michal Macenauer. Rusko podle něj ale nebude chtít dodávky plynu zcela zastavit, přišlo by tím totiž o mocnou zbraň.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) v úterý uvedl, že zásobníky plynu v ČR jsou nyní plné zhruba ze 77 procent, plyn v nich by pokryl spotřebu zhruba do ledna. S využitím plynu z LNG terminálu by tak ČR vydržela zřejmě až do března, dodal.
Do ČR nyní i nadále proudí plyn z Německa v objemech dosahujících přibližně 60 až 90 procent průměru letošního roku. Jedná se o plyn, který do Německa dodávají přepravci z Norska, Nizozemska a Belgie. Zejména navýšení importu z posledně dvou jmenovaných zemí pomáhá Německu a ČR dočasně se obejít bez ruského plynu. Při snížení dodávek plynu o polovinu by bylo možné těžit ze zásobníků plynu až do 22. ledna, snížení dodávek o 42 procent by možnou těžbu prodloužilo zhruba o týden.
Do ČR nyní podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Reného Neděly proudí asi 34 milionů metrů krychlových plynu denně. Denní spotřeba ČR nyní činí asi devět milionů metrů krychlových, 15 milionů se vtláčí do zásobníků. zbylý plyn přes ČR pouze proudí jako přes tranzitní zemi. MPO chce podle něj snížit spotřebu například úpravou hygienických norem, úpravou vyhlášky o vytápění nebo osvětovou kampaní.
(ČTK)
