Pravidla pro výši úvěru k hodnotě zastavené nemovitosti ponechala ČNB beze změny. Opatření ČNB je podle ředitele sekce finanční stability ČNB Jiřího Fraita zaměřeno na nové úvěry na bydlení a netýká se například refinancování hypoték. Veškerá omezení hypoték ze strany ČNB mají podobu doporučení bankám, protože dosud neexistuje zákon, jímž by si centrální bankéři mohli tato pravidla vynutit. Banky se nicméně těmito doporučeními většinou řídí. ČNB se snaží prosadit novelu zákona, která by doporučení přeměnila v povinnost.
K omezením trhu vedl ČNB rychlý růst cen nemovitostí i objemu úvěrů na bydlení. V případě zhoršení ekonomického vývoje by se totiž mohla řada domácností s hypotékou dostat do problémů se splácením, což by se dotklo následně i bank. ČNB dnes mimo jiné upozornila, že růst cen nemovitostí byl loni nejvyšší v EU. České domácnosti mají aktuálně úvěry na bydlení za 1,174 bilionu korun.
„S tím, jak růst cen bydlení předstihuje zvyšování příjmů domácností, se dlužníci stávají zranitelnějšími. Zároveň roste pravděpodobnost, že o úvěr budou čím dál více usilovat rizikovější žadatelé,“ uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Paradox finanční stability
ČNB dnes zároveň uvedla, že respektuje skutečnost, že malá část žádostí o úvěr má specifický charakter a striktní trvání na uplatnění limitů by v těchto případech mohlo vést k nadměrné tvrdosti. „U pěti procent úvěrů tak budou moci banky hodnoty překročit. V kombinaci s touto pětiprocentní výjimkou by limity zpětně splnila většina úvěrů, které byly dosud poskytnuty,“ uvedla ČNB.
Rusnok dnes uvedl, že dnes oznámená opatření na finančním trhu se opírají o logiku tzv. paradoxu finanční stability. „Ten vychází z toho, že největší rizika se rodí právě v těch nejlepších časech, kdy banky i lidé vnímají rizika jako nejmenší. Je to zkušenost mnoha minulých krizí,“ uvedl Rusnok.
ČNB zpřísnila podmínky na hypotečním trhu již několikrát. Poprvé předloni na podzim, kdy bankám fakticky zakázala půjčovat na celou hodnotu nemovitosti. V dubnu 2017 ČNB doporučila neposkytovat hypotéky nad 90 procent ukazatele LTV (poměr výše úvěru k hodnotě zástavy) a omezit i hypotéky nad 80 procent. Takových mohou banky poskytnout jen 15 procent. „Banky od třetího čtvrtletí 2017 celkově plní doporučený agregátní 15procentní limit LTV,“ uvedla ČNB. Banky podle ní tak začaly při stanovování úrokových sazeb výrazněji zohledňovat rizikové charakteristiky klientů. Stále však banky poskytují podle ČNB několik procent úvěrů s LTV nad 90 procent.
Frait upozornil, že zavedení nových limitů omezí poskytování hypoték s vyšším poměrem výše úvěru k hodnotě zástavy a sníží obcházení těchto limitů pořízením dalšího úvěru u jiné finanční instituce. „Pokud si klient půjde vzít kromě hypotečního úvěru k dalšímu poskytovateli úvěr, tak ten se zahrne do celkového objemu úvěrů,“ vysvětlil.
Frait dále uvedl, že limit u ročního příjmu by nesplnilo zhruba osm procent úvěrů. V případě splátky a měsíčního příjmu podmínky nesplňovalo ve druhém pololetí loni zhruba sedm procent úvěrů. „Část těchto případů přitom bude pokryta tou pětiprocentní výjimkou, uvedl.
V zemích, kde limity příjmů ke splátkám aplikují, jsou pode Fraita ukazatele přísnější. Například v Irsku je to čtyřnásobek ročního příjmu. V Norsku je to šesti- až sedminásobek a na Slovensku osmi- až devítinásobek ročního příjmu.
Od ledna letošního roku již ČNB banky varovala, že považuje za vysoce rizikové, pokud splátka dluhu přesahuje 40 procent čistého měsíčního příjmu žadatele a pokud je celková výše dluhu vyšší než osminásobek čistého ročního příjmu.
(ČTK)
