Obchodování v první polovině roku ovlivnila rostoucí inflace, válka na Ukrajině i další negativní faktory, které nepřály investicím do rizikovějších aktiv. To se odrazilo i na ceně bitcoinu, která od začátku roku klesla téměř o polovinu na 24 000 USD, tedy asi 590 000 Kč.
„Bitcoin po nedávném atakování hranice 19 000 USD začal opět růst, což se projevilo opatrným zájmem investorů. Obchody jsou ale v porovnání s jarem nižší a ovlivňuje je i vysoká inflace,“ uvedl ředitel a zakladatel Bit.plus Martin Stránský.
Bitcoin po několika měsících pádů podle analytika Portu Jakuba Valníčka uzavřel červenec se ziskem, kdy si připsal téměř 17 procent. „Po období výprodejů od dubna do června tak na trhu převládá křehký optimismus a investoři doufají, že bitcoin nalezl své lokální dno a v dalších měsících bude pokračovat v růstu. Investoři vychází i z toho, že po sérii několika negativních zpráv, například o prodeji bitcoinu Teslou, či bankrotu platformy Celsius, bitcoin stále rostl na ceně,“ řekl ČTK.
Valníček dodal, že v současnosti trh prochází očistou od dlouhodobě neudržitelných projektů, jako byl Celsius, či protokol Anchor běžící na platformě Terra (LUNA). Investoři by se podle Valníčka neměli soustředit jen na vysoké výnosy a měli by se držet dlouhodobé diverzifikované investiční strategie.
Podle experta na kryptoměny Igora Pauera bitcoin stále silně koreluje s klasickými aktivy. Do konce roku by podle něj cena mohla ještě klesnout až k 10 000 USD, jiní experti čekají naopak růst přes 30 000 USD. „V případě nečekaných událostí typu velkého vojenského konfliktu naopak, podle explicitních zkušeností z Ukrajiny, může dojít ke kolapsu klasických aktiv, kde by kryptoměny pravděpodobně splnily svůj předpovídaný úkol ochrany před znehodnocením aktiv,“ dodal Pauer.
(ČTK)
