Kubíček upozornil, že zvýšení úrokových sazeb v březnu by fakticky nemělo vliv na vývoj úvěrů, celkové poptávky a ani inflace. Podle něj by také tento signál nemusel trh pochopit a za situace, kdy se některé zahraniční banky potýkají s problémy, by rozhodnutí mohlo vést k oslabení kurzu koruny, který nyní působí proti inflaci.
Podle Procházky by změna sazeb za současné situace působila vůči finančnímu i podnikovému sektoru nečitelně. Procházka ale zároveň upozornil, že pokud by se v důsledku politiky Evropské centrální banky a americké centrální banky (Fed) objevily proinflační tlaky a zároveň by se potvrdilo přehřívání českého pracovního trhu, před kterým varují prognózy ČNB, hlasoval by na příštím jednání pro zvýšení sazeb.
Mzdový vývoj považuje za riziko pro budoucí vývoj inflace i členka bankovní rady Karina Kubelková. Pokud by se ekonomika vyvíjela lépe, než očekávají prognózy, mohou podle ní delší dobu přetrvávat poptávkové tlaky, které inflaci zvyšují. Viceguvernér ČNB Jan Frait nicméně předpokládá, že firmy narazí na hranici možného zvyšování cen, což jim v důsledku zabrání dál zvyšovat mzdy.
Při hlasování podpořilo šest členů bankovní rady stabilitu úrokových sazeb, pouze Tomáš Holub hlasoval pro růst základní sazby o 0,25 procentního bodu. Holub podporoval zvýšení sazeb i v minulosti. Základní úroková sazba je na sedmi procentech od loňského června.
(ČTK)
