„Virtuální měny se díky své anonymitě staly ideálním prostředkem k této činnosti,“ konstatovali policisté k převádění podvodně získaných finančních prostředků.
Neregulovaná digitální platidla umožňují provádět platby včetně mezinárodních bez využití bank. „Možnosti zjištění konkrétní osoby, která transakci uskutečnila, bývají prakticky nulové, neboť v této souvislosti lze využívat anonymní proxy servery a sítě či předplacené mobilní telefony s přístupem k internetu,“ uvedla centrála.
Obecně k legalizaci výnosů z trestné činnosti policisté poznamenali, že situace v Česku s určitým zpožděním kopíruje trendy západní Evropy. „Vývoj v podmínkách ČR směřuje k pokračování v tzv. vysávání státních zakázek a zneužívání dotací z různých fondů EU,“ doplnili.
K zastření nelegálního původu pěněžních prostředků využívají pachatelé často bankovní účty založené na padělané doklady, převážně zahraniční. Sofistikovanějším způsobem praní peněz je fiktivní podnikání. „V mnoha případech jsou do procesu legalizace výnosů zapojeny organizované skupiny včetně advokátních kanceláří, které se na oblast praní peněz specializují. Jde o tzv. syndikáty,“ napsala NCOZ.
Nelegální výnosy pachatelé nejčastěji investují do nemovitostí, luxusních aut, zlata a šperků.
(ČTK)
