Jurečka řekl, že podporuje směřování k 50 procentům za podmínky zrušení zaručených mezd. V připomínkovém řízení se ale většina stanovisek podle něho přiklonila k 45 procentům s ponecháním čtyř stupňů zaručených mezd, stejný názor má podle něho většina koalice. Kabinet bude podle Jurečky o záležitosti jednat za dva týdny.
„Troufnu si říct, že pokud se nestane zázrak a zaměstnavatelé nám neřeknou, že se s odbory dohodly na něčem jiném, vláda s 90procentní pravděpodobností schválí variantu 45 procent, o 1600 korun, o víc než o devět procent nárůst minimální mzdy meziročně na hodnotu 41,1 procenta vůči průměrné,“ uvedl Jurečka. Podle místopředsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Víta Samka jde o pokračování v politice levné práce v České republice. „Nic nebrání tomu, aby mzdy rostly rychleji,“ míní.
Pro růst o 2100 korun se v televizní debatě vyslovila poslankyně opozičního hnutí SPD Lucie Šafránková. Soudí, že by se měl u minimální mzdy zavést automatický valorizační mechanismus.
Minimální mzda se zvedla letos v lednu o 1100 korun na 17 300 korun. Podle podkladů ministerstva práce za nejnižší částku loni pracovalo asi 118 000 lidí. Odbory požadují pro příští rok růst o 2200 korun. Zaměstnavatelé se skokovým navýšením nesouhlasili. Poukazují na to, že se s minimální mzdou zvyšují i zaručené mzdy. Ty představují nejnižší výdělky podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce a vyplácejí se v osmi stupních. Pohybují se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Pro letošek se upravil jen nejnižší a nejvyšší stupeň.
(ČTK)
