Loni peněžní obnos získalo celkem 98 rychle se rozvíjejících firem. Devět společností vyvíjených Čechy pak koupili velcí zahraniční hráči, jako je IBM nebo Cisco, kteří za ně zaplatili řádově miliardy korun. I počet zainvestovaných firem je nižší, v roce 2022 se uskutečnilo celkem 112 investic, vedle nich pak sedm prodejů firem, často za vyšší částky než předloni.
„Technologické firmy loni narazily na řadu obtíží. Dolehly k nim úspory ve start-upovém ekosystému v zahraničí i problémy vyvolané především kolapsem americké Silicon Valley Bank, nejvýznamnější banky pro start-upy. Na domácím trhu je pak negativně ovlivňovala vysoká inflace i rostoucí úrokové sazby. I zavedené firmy ve velkém škrtaly, propouštěly, a pokud nabíraly investice, tak mnohdy nebyly podle jejich představ,“ uvedla Iva Brejlová, která start-upová data v platformě CzechCrunch analyzuje.
Česko podle analytika CzechCrunche Petera Brejčáka nějakou dobu špatné náladě ze zahraničí odolávalo. „Firmy i tak propouštěly a snažily se co nejvíc prodlužovat dobu, na kterou si vystačí s investicemi z předchozích let. Odsouvaly plány, typicky expanze do zahraničí. A některé start-upy prodávaly podíly hluboko pod cenou z minulých let. Velké propouštění, jako například ve Spojených státech, tu však nenastalo,“ dodal.
Podle dřívějších průzkumů CzechCrunche mezi investory ohodnocení mladých firem klesalo o čtvrtinu, někdy ale i o 40 procent. Takzvané exity, tedy prodeje celých společností, se ale pohybují ve vyšších řádech. Loni se nejdráž prodala společnost Manta, která firmám ukazuje jejich vlastní data ve srozumitelné podobě. Za víc než tři miliardy přešla pod IBM. Cenovku přesahující dvě miliardy získal start-up Smartlook, jenž pomáhá chápat chování uživatelů na internetu, když jej koupilo Cisco. Za hodnotu přes půl miliardy se prodával i Shoptet či UltimateSuite.
Průměrně český zakladatel start-upu v roce 2023 získal investici, když mu bylo 37 let. Mezi zhruba 170 zakladateli s loňskou investicí je pouze 14 žen, tedy asi osm procent. Nejvíc peněz investoři poslali do vývoje softwaru pro firmy, celkem 1,7 miliardy korun. V této kategorii zaujaly především start-upy, které řeší, jak zacházet s daty. Do takových oborů zamířilo téměř 900 milionů korun. Oblíbená byla ale i digitalizace či technologie ve zdravotnictví.
(ČTK)
