„Jde o to, jaké vzdělávání bude pod vlivem následků pandemie vzdělávací systém poskytovat, zda bude posílena snaha podporovat vzdělávání jako nejdůležitější investiční oblast, nebo zda převládne potřeba co nejvíce snižovat výdaje rozpočtu,“ uvedla platforma v tiskové zprávě. Mezi členy iniciativy patří například Bohumil Kartous ze společnosti EDUin, ředitel think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich nebo předsedkyně Výboru pro výchovu a vzdělávání pražského zastupitelstva Mariana Čapková.
Koronavirová krize by podle expertů mohla ve školství vést k technologickému posunu, změně přístupu učitelů k žákům i obsahu vzdělávání nebo k většímu propojení neformálního a formálního vzdělávání. Na druhou stranu ale může i zvětšit některé problémy ve školství, jako třeba nerovnost v přístupu ke vzdělávání nebo snahu omezovat investice kvůli rozpočtovému deficitu.
Iniciativa poukázala na to, že existují různé scénáře vývoje ve školství v příštích pěti letech. Nejlepší by podle jejích členů bylo reagovat na potřebu změn v systému inovacemi a posilováním společenské soudržnosti. Tento scénář má ale podle zástupců iniciativy jen patnáctiprocentní šanci na naplnění. Nejpravděpodobnější podle nich je, že se Česko z výuky na dálku v době koronakrize poučí částečně a využije k inovacím jen některé získané poznatky, takže to nebude výhodné pro všechny stejně. Tento scénář je podle platformy pravděpodobný z 50 procent.
Další možností podle odborníků je, že se stát bude snažit na inovacích ve školství ušetřit ve prospěch technologicky, sociálně a pedagogicky zastaralých přístupů. Pravděpodobnost této varianty odhadla platforma na 35 procent.
K dosažení co nejlepších inovací ve školství je podle iniciativy potřeba mimo jiné trvale zvyšovat investice do vzdělávání, podporovat učitele a ředitele a zajistit technologické vybavení škol. Inovativní i distanční vzdělávání by se podle platformy měly postupně zakomponovat i do legislativy. Měl by se zajistit kvalitní obsah vzdělávání a pomoc s učením pro děti ze sociálně vyloučených rodin. Přijímací a maturitní zkoušky by se měly upravit. Dále by se také měly změnit příprava a celoživotní vzdělávání učitelů a ředitelů tak, aby byly v souladu s poznatky o výuce z doby koronaviru. Ředitelé by se kromě toho měli podporovat ve vedení pedagogického sboru a školám by se měla snížit administrativní zátěž.
(ČTK)
