Spotřebitelské ceny v říjnu meziročně stouply o 5,8 procenta, nejvíce od října 2008. Proti letošnímu září tak růst inflace zrychlil o 0,9 procentního bodu, což bylo nejvýraznější zrychlení od ledna 2012. Meziročně zdražilo především bydlení. Nájemné bylo v říjnu o 3,5 procenta dražší než před rokem, vodné a stočné zdražilo o 5,5 procenta. Ceny za dopravu se zvýšily o 11,6 procenta, za alkohol a tabák pak o 8,6 procenta. O více než deset procent zdražily oděvy a obuv. Více lidé platili i za stravovací služby a některé potraviny.
„Inflace má svůj vrchol teprve před sebou. Aktuálně očekávám, že inflace bude vrcholit citelně nad šesti procenty v prvním čtvrtletí 2022 a poté se bude postupně do konce roku snižovat ke třem procentům. V souladu s novým scénářem ČNB na vývoj úrokových sazeb předpokládáme další brzké navýšení její základní sazby,“ uvedl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumeberský.
Inflaci podle ekonoma Komerční banky Michala Brožky sice v prosinci a listopadu zřejmě mírně přibrzdí odpuštění plateb DPH za energie. „Největší otazníky ale směřují na leden, který obchodníci častěji využívají k úpravě ceníků. Počítáme s tím, že meziroční míra inflace na začátku příštího roku vystoupá nad šest procent,“ uvedl. Rychlý růst spotřebitelských cen a riziko navyšování inflačních očekávání povedou podle Brožky k dalšímu zvyšování základní úrokové sazby ČNB, a to na 3,75 procenta v prvním čtvrtletí příštího roku. Nyní je základní sazba na 2,75 procenta.
„Další výrazný růst inflace svědči o tom, že nejde pouze o externí vlivy, ale podepisují se na něm též růst mezd a platů, rozpočtové schodky a nízké úrokové sazby v bankách. Tím se též potvrzuje prognóza ČNB, která vedla k zásadnímu navýšení úrokových sazeb, které by mělo postupně toto zdražování zastavit,“ uvedl ekonom a partner PwC Petr Kříž.
I podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka je růst říjnové inflace argumentem pro bankovní radu ČNB, aby i v prosinci zvýšila úrokové sazby. „Zároveň je však třeba zmínit, že před prosincovým zasedáním bankovní rady budou mít centrální bankéři k dispozici výsledek inflace za listopad. V závěru letošního roku je velmi pravděpodobné, že se meziroční růst spotřebitelské inflace dostane nad šest procent,“ uvedl.
Hlavní ekonom Deloitte David Marek poznamenal, že hlavním faktorem inflace v říjnu bylo zdražování pohonných hmot, nicméně údaje ze spotřebitelského koše podle něj ukazují, že inflace je nyní plošná záležitost. „Inflace vyšplhala na dlouho nevídané hodnoty kvůli souhře nabídkových a poptávkových faktorů. Na začátku příštího roku dostane další impuls v podobě výrazného zdražení zemního plynu a elektřiny a nejspíše přesáhne sedm procent,“ uvedl.
Analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht očekává, že inflace ke konci roku stoupne na 6,6 procenta a v lednu by mohla být poblíž sedmi procent. Následně by během první poloviny roku měla zůstat na vysokých úrovních a začít klesat až ve druhé polovině příštího roku. „ČNB je nucena vzhledem k další akceleraci inflace pokračovat ve zvyšování sazeb. Již na prosincovém zasedání očekáváme zvýšení o 0,75 procentního bodu na 3,5 procenta a v únoru 2022 na 3,75 procenta,“ odhadl.
(ČTK)
