U řady potravin došlo po říjnovém poklesu k růstu, upozornili statistici. „Příkladem může být cukr, jehož cena v říjnu klesla o 6,9 procenta a v listopadu naopak vzrostla o 13,6 procenta. Dále rostly ceny vepřového masa, ovoce a zeleniny,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Proti loňskému listopadu vzrostly rovněž ceny za bydlení. Nájemné z bytu zdražilo o 3,8 procenta, vodné a stočné o 2,6 procenta a elektřina o 11,5 procenta.
Vývoj inflace podle ekonomů nepovede k tomu, že by Česká národní banka zvýšila příští týden úrokové sazby. „Vzhledem k tomu, že příčinou zrychlení inflace byly především rozkolísané ceny potravin, bude ČNB velmi pravděpodobně vyšší inflaci tolerovat a úrokové sazby na svém prosincovém jednání nezmění,“ uvedl například hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Listopadová inflace přitom byla o 0,2 procentního bodu vyšší než odhady ČNB. „Zveřejněná data jsou kvalitativně v souladu se stávající prognózou ČNB, která předpovídala dočasné zvýšení inflace na přelomu let 2019 a 2020,“ uvedl včera ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.
Ekonom ČSOB Petr Dufek upozornil, že tři čtvrtiny inflace jdou na vrub dražšího bydlení a potravin, tedy položek spotřebitelského koše, na něž má politika ČNB zanedbatelný vliv. Analytik UniCredit Bank Jiří Pour pak vidí překročení tříprocentní inflace jako jednorázovou záležitost.
(ČTK)
