Index akciových fondů klesl v říjnu o 1,1 procenta. Nedařilo se ani dluhopisovým fondům, jejichž index se snížil o 0,6 procenta. Smíšené fondy reagovaly na pokles akcií i dluhopisů a ztratily 0,9 procenta.
„Novým faktorem ovlivňujícím ceny finančních aktiv je zvolení Donalda Trumpa novým prezidentem USA. Ten svými sliby spustil výprodej na trhu dluhopisů a zvedl ceny amerických akcií. Volba Trumpa je výhrou pro americké akcie, protože nový prezident chce zjevně podporovat místní průmysl a je jedno, kterou cestu zvolí,“ uvedl ekonom skupiny Partners Martin Mašát.
Eurozóna se podle něj potýká s výrazně pomalejším růstem. Situace v ČR také není jednoduchá. Hlavně rozkolísané ceny potravin posunuly českou inflaci nad cíl k 2,6 procenta, ale prognóza inflace ukazuje do budoucna její ustálení kolem inflačního cíle. „ČNB začátkem listopadu opět snížila základní sazbu o 25 procentních bodů na 4,0 procenta a na konci roku bychom se mohli dostat na sazbu 3,75 procenta, což bude tlačit úroky na spořicích účtech rychle dolů,“ dodal Mašát.
Obava z přesunu zájmu centrálních bank od inflace k ekonomickému růstu vedla dluhopisové investory ke snížení expozic v dluhopisech, což přineslo pokles jejich cen. „Jen pro zajímavost, základní sazba ČNB letos klesla ze sedmi procent na čtyři procenta, ale výnos desetiletého českého státního dluhopisu vzrostl od ledna ze 3,8 na 4,2 procenta,“ podotkl Mašát.
Objem majetku, který mají Češi uložený v podílových fondech, ve druhém čtvrtletí vzrostl podle údajů Asociace pro kapitálový trh o 43 miliard Kč na rekordních 1,063 bilionu korun.
(ČTK)
