Na začátku letošního roku Asociace exportérů odhadovala, že letos export nového rekordu nedosáhne a klesne. Podle Daňka letošnímu růstu pomohlo to, že nenastal brexit. „Hrozba brexitu exportu paradoxně pomohla, protože všichni se chtěli (v Británii) předzásobit a český export do Británie rostl,“ řekl.
Nenaplnil se podle Daňka ani předpoklad, že se německá ekonomika dostane do recese již v prvním čtvrtletí. „K tomu došlo až ve čtvrtém čtvrtletí. Dynamika exportu do Německa v prvních třech kvartálech byla velmi pozitivní,“ řekl. Dodal, že se zatím nenaplnily ani hrozby obchodní války mezi USA a Evropskou unií.
V příštím roce se podle Daňka již ve výsledcích českého exportu projeví recese v Německu. „Již nyní je řada firem, které jsou závislé na Německu, s meziročním propadem v tržbách o 10 až 30 procent. V Německu je ochlazení již prokazatelné,“ řekl Daněk. Dalšími hrozbami příštího roku budou podle něj brexit a možnost zavedení cel na zboží vyvážené z Evropy do USA. „Hrozbou je i zavedení elektromobility, na kterou řada zemí, včetně České republiky, není připravena. Problémem je i stále nedořešený vztah s Ruskem, kdy embarga brání českému vývozu do Ruska,“ řekl Daněk.
Podle posledních dat ČSÚ vzrostl export zboží z ČR v přeshraničním pojetí v září meziročně o 9,1 procenta na 405 miliard korun. Obchodní bilance za září dosáhla kladného salda 55 miliard korun. Nejvýrazněji k tomu přispěl vývoz motorových vozidel.
Lichtenštejnský podnikatel a finančník Michael Liechtenstein jako hlavní řečník Exportního fóra prohlásil, že největším problémem Evropské unie je růst byrokracie a obracení se k centralizované ekonomice. „Krize roku 2008 se rozvinula v krizi státních institucí a politického systému. Objevily se dluhová krize, ukrajinská krize a migrační krize a Evropa byla bezradná. Žádná z krizí není vyřešená,“ řekl. Výsledkem krizí byl podle něj brexit. „Místo abychom se z brexitu poučili, snažili jsme se vybudovat uzavřenější Evropu,“ řekl.
Člen monetární rady Maďarské národní banky Gyula Pleschinger v diskuzi uvedl, že západní země váhají akceptovat názory východních zemí a že ze strany západních zemí je směrem k východním zemím cítit nařizování. Připomněl, že země visegrádské čtyřky, Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko, představují dohromady větší podíl v obchodu než Francie či Itálie. „Je třeba tuto sílu využít a přesvědčit západní země k diskuzi,“ řekl.
(ČTK)
