Podle asociace výsledky exportů za červenec vrátily naději, že by mohly padnout exportní loňské rekordy, ale hlavní vliv bude mít to, zda koruna po zvyšování základní úrokové sazby výrazněji posílí.
„Alarmujícím signálem je, že export osobních automobilů za sedm měsíců meziročně propadá již o téměř šest procent,“ dodal místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk.
Nejistota okolo brexitu si už začala vybírat svou daň; klesá jak hodnota vývozu, tak podíl Spojeného království na českém exportu. Export tuzemských firem na ostrovy se od ledna do července snížil o 3,8 procenta na 121 miliard korun.
Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské obchodní válka USA s klíčovými obchodními partnery nebo ekonomicko-politické problémy Turecka se zatím v číslech českého exportu neprojevily.
Oživení vývozu bude jen dočasné
Podle Daňka čeká český export na začátku příštího roku zpomalení. Německé předstihové indikatory ukazují nejhorší čísla za posledních pět let. Německo je přitom největším obchodním partnerem ČR. Pokles exportu k našemu západnímu sousedovi o desetinu by vedl k propadu celkového tuzemského vývozu o 138 miliard Kč. Celkem zatím český vývoz v přeshraničním pojetí za prvních sedm měsíců roku stoupl o 1,4 procenta na 2,5 bilionu korun.
Z pravidelného zářijového průzkumu mezi firmami vyplývá, že exportéři na začátku podzimu hodnotí svou současnou situaci stejně jako v předchozím čtvrtletí. Při 100 procentním využití výrobních kapacit podle nich už není kam růst. V průměru ale exportéři hodnotí současnou situaci nejhůře od začátku druhého čtvrtletí 2016.
„Potvrzuje to problémy s produkční kapacitou a s přehříváním celé ekonomiky. To se mimo jiné projevuje v pořadí druhém nejrychlejším růstu nominálních jednotkových nákladů práce v rámci EU a obav ze ztráty cenové konkurenceschopnosti domácí ekonomiky,“ řekla Horská.
Zkrácení pracovní doby vnímají exportéři negativně
K požadavku odborů na zkrácení pracovní doby o půl hodiny denně na celkových 37,5 hodin týdně se téměř 71 procent exportních firem staví negativně s odvoláním na kritický nedostatek lidí na trhu práce, komplikace ve směnném provozu a další růst hodinové mzdy a celkových mzdových nákladů.
Pouze deset procent exportérů se k návrhu na zkrácení pracovní doby staví pozitivně. Věří, že méně odpracovaných hodin zvýší spokojenost zaměstnanců a následně i jejich produktivitu a efektivnost. Zbylých zhruba 18 procent má neutrální názor.
(ČTK)
