Ceny energií letos rostou o desítky procent, většina spotřebitelů si i tak přes dnes nastavené regulované ceny v příštím roce kvůli vysokým tržním cenám připlatí. Neregulované ceny totiž budou tvořit více než tři čtvrtiny ceny elektřiny a přes 89 procent ceny plynu. Velká část domácnosti tak bude platit vládou zastropované ceny. Vláda v říjnu stanovila uvedené cenové stropy, a to 6000 Kč za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 Kč za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Premiér Petr Fiala (ODS) tehdy uvedl, že náklady na toto opatření budou činit kolem 130 miliard korun.
ERÚ přistoupil ke snížení regulované složky u elektřiny i přes vysoké ceny silové elektřiny na trzích, které zvyšovaly výdaje úřadu například na krytí technických ztrát. „Proto jsme se obrátili na vládu a požádali o kompenzace nárůstu cen energií, které se promítají do regulované složky. Pokud by nedošlo k zapojení státního rozpočtu, regulovaná složka by podstatně vzrostla. To by do značné míry popřelo efekt zastropování tržní složky ceny elektřiny, kterým vláda bojuje proti energetické krizi,“ vysvětlil Trávníček. Kompenzace se projevily také u regulované ceny plynu.
Stát takto u elektřiny poskytl ERÚ kompenzace na zvýšené výdaje v celkové výši 36 miliard korun, dalších 2,1 miliardy korun pak jsou na výdaje u plynu. Bez těchto peněz by podle Trávníčka stouply regulované ceny elektřiny o desítky procent. Konkrétně na hladině nízkého napětí by to bylo asi o 18 procent, u vysokého napětí o 32 procent a na hladině velmi vysokého napětí kolem 60 procent. U plynu by pak byl nárůst ještě výraznější, uvedl. K meziročnímu snížení regulované složky u elektřiny přispělo také odpuštění příspěvku na podporované zdroje energie, které vláda schválila už pro poslední čtvrtletí letošního roku a platit bude i v příštím roce.
Pokles regulovaných cen elektřiny se podle výpočtů ERÚ nejvíce projeví u spotřebitelů, kteří vytápějí tepelným čerpadlem, a to asi o 3863 korun za rok. U bytů s malou spotřebou bude pokles asi 625 korun za rok. Nárůst regulované složky je v jednotkách, maximálně desítkách korun za rok.
Růst cen energií na trzích se přitom postupně promítá i do klesajícího podílu regulovaných plateb na celkové ceně. Zatímco ještě v roce 2021 tvořila regulovaná složka více než polovinu z celkové ceny elektřiny, letos to už byly jen dvě pětiny a příštím roce to bude 23,3 procenta. U plynu se podíl regulované složky postupně snížil z původní třetiny v roce 2021 na letošních 19 procent a v příštím roce ERÚ očekává pokles na 11 procent.
Ke snížení regulovaných cen elektřiny ERÚ přistoupí i u velkých podniků. Na hladině vysokého napětí klesne regulovaná složka v průměru o 16,6 procenta, u velmi vysokého napětí o 21,3 procenta. Podíl regulované složky na celkové ceně je však u těchto napěťových hladin velmi nízký. U plynu se regulovaná část ceny pro střední a velké odběratele zvýší o 1,7 procenta.
Nové ceníky pro spotřebitele pro příští rok, které vycházejí z nákupů energetických komodit na trhu, už představila většina velkých dodavatelů v Česku. Společnosti ČEZ, E.ON a Pražská energetika navýší ceny zákazníkům se smlouvami na dobu neurčitou na úroveň vládních stropů. Průměrným spotřebitelům těchto největších dodavatelů elektřiny kvůli tomu stoupnou poplatky o několik stovek korun měsíčně. Zdražení se netýká zákazníků, kteří mají cenu smluvně fixovanou.
Ceny pro koncové zákazníky budou i tak výrazně nižší, než jsou současné reálné tržní ceny, které vycházejí z ceny obou komodit na velkoobchodním trhu. Běžná domácnost díky zastropování podle energetických společností ušetří oproti tržním cenám silové elektřiny asi 40 procent.
(ČTK)
