„Obtížně se mi věří tomu, že budeme na dvou procentech na začátku příštího roku, což centrální banka říká,“ uvedl Hampl. Podle Horské ČNB zvyšovala úrokovou sazbu pomalu a nyní ji nechává dlouhou dobu na sedmi procentech, což se odráží v inflačním očekávání na vysokých úrovních. „Podle naší prognózy se k těm dvěma procentům bohužel za stavu současného vývoje ekonomiky nejspíš nedostaneme ani v horizontu roku, roku a půl, a spíš se budeme pohybovat kolem tří procent,“ řekla.
Podle bývalé zástupkyni Česka při Světové bance Matesové se inflace zatím nevyvíjí dobře. „Dvouciferná inflace je nepřijatelně vysoká,“ zdůraznila. Poukazovala na to, že za to, co stálo domácnost předloni v dubnu 10.000 korun, loni zaplatila 11.420 korun a letos o dalších 1450 korun víc. Stále máme uvolněnou měnovou politiku, míní Matesová. Podle Horské je měnová politika ČNB málo aktivistická a velmi málo účinná. Úrokovou sazbu by měla podle ní rychleji zvyšovat a později rychleji snižovat. Hampl podotkl, že centrální banka vyhodnocuje svoje prognózy a sama v jarním hodnocení uvádí, že pro cenovou stabilitu měla být úroková sazba před rokem a půl výrazně vyšší.
Diskutující také odmítli návrhy minimálního zaručeného důchodu a příjmu. „Koncept minimálního zaručeného důchodu je obrovské riziko a nesmysl,“ řekl Hampl, podle kterého by se výše částky stala předmětem dalšího politického boje. Horská mluvila o fiskální neudržitelnosti systému a Matesová o tom, že v českých podmínkách nejsou kvůli vysokým rozpočtovým schodkům takové koncepty možné.
(ČTK)
