Český statistický úřad zveřejní první předběžný odhad vývoje ekonomiky za loňský rok a za 4. čtvrtletí 2020 v úterý 2. února. Ve třetím čtvrtletí loni česká ekonomika klesla meziročně o pět procent. Naopak mezičtvrtletně hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 6,9 procenta. Ve druhém čtvrtletí hrubý domácí produkt kvůli koronaviru podle revidovaných údajů klesl meziročně o 10,8 procenta, což byl nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Mezičtvrtletně tehdy klesl HDP o 8,5 procenta.
„To, že domácí ekonomika po silném oživení ve třetím čtvrtletí v závěru roku opět poklesne, začínalo být stále jasnější již v září s tím, jak zrychloval počet nakažených s nemocí covid-19 a s tím, jak se česká ekonomika mílovými kroky blížila k dalšímu uzavření. Tento předpoklad se potvrdil a v průběhu čtvrtého čtvrtletí již tak nebylo otázkou, zda ekonomika poklesne, ale jak hluboký tento pokles bude,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Za celý loňský rok čeká pokles ekonomiky o 6,5 procenta.
Celkově by však podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera měl být negativní dopad druhé vlny na vývoj ekonomiky menší než na jaře díky stále fungujícímu průmyslu. „Také dopad lockdownu na maloobchodní tržby a služby byl podle listopadových dat slabší než na jaře. Proto by celkový propad tuzemské ekonomiky měl být mírnější,“ uvedl.
Za celý rok 2020 by podle Seidlera měla ekonomika klesnout o zhruba šest procent. „To je vzhledem k druhé podzimní vlně pandemie poměrně solidní výsledek. Částečně pomohla propad ekonomiky zmírnit sada vládních opatření, bez kterých by byl propad zhruba o 1,5 procentntního bodu vyšší, na druhou stranu tato podpora se zrcadlí v růstu zadlužení,“ uvedl.
Zhoršení mezičtvrtletního i meziročního vývoje ekonomiky po úspěšnějším třetím čtvrtletí je i podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška kvůli zpřísnění protivirových restrikcí jistotou. „Na vývoji nic zásadně nemohlo změnit ani přechodné uvolnění některých ekonomických omezení na pár týdnů před Vánoci. I když ale byla klíčovým faktorem propadu HDP omezení ze strany nabídky, ani poptávka rozhodně neměla tendenci ekonomický růst podpořit,“ uvedl.
„Pandemie si vybírá svou daň nejen v podobě zavřených restaurací, hotelů a fitness center, ale také v podobě obav domácností a firem z dalšího ekonomického vývoje, což se promítá do poklesu spotřeby domácností a investic firem. Za celý loňský rok odhadujeme pokles HDP o sedm procent,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. I on upozornil, že podstatný rozdíl ve srovnání s první vlnou pandemie je výkon průmyslu, který tentokrát zvládá situaci podstatně lépe.
(ČTK)
