Hlavním motorem růstu hrubého domácího produktu (HDP) bude domácí poptávka. Riziko podle EK představuje nedostatek pracovních sil a závislost na vnějších faktorech.
Míra inflace by se měla postupně ustálit na dvouprocentním inflačním cíli. Komise očekává pro letošek snížení rozpočtového přebytku na 1,4 procenta z 1,5 procenta v roce 2017.
Spotřebitelskou důvěru podporuje nárůst mezd, platů a důchodů, přičemž rostoucí platy ve státní sféře a vyšší důchody zvyšují i veřejné výdaje, píše Komise. Negativně přispívá k meziročnímu růstu HDP vývoz, právě i díky růstu reálných mezd. Komise dále odhaduje po letošním vrcholu zpomalení růstu investic v Česku.
„Čerstvě zveřejněná prognóza z dílny Evropské komise podporuje názor finančních trhů jak na hospodářský vývoj v České republice, tak v eurozóně a v Evropské unii obecně,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Drama se nečeká
Upozornil, že Evropská komise, Česká národní banka i české ministerstvo financí zveřejnily prognózy v průběhu jednoho týdne. „Tyto prognózy v souhrnu nečekají žádné drama ani na straně vývoje inflace, ani ohledně výhledu růstu HDP,“ dodal.
Ministerstvo financí ve své nové prognóze z tohoto týdne čeká růstu ekonomiky v letošním roce o tři procenta a příští rok o 2,9 procenta. Česká národní banka v nové prognóze minulý týden zhoršila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 3,1 procenta a pro příští rok na 3,3 procenta. Česká bankovní asociace letos očekává růst ekonomiky o 3,3 procenta a příští rok o 2,9 procenta.
(ČTK)
