Medián čistého jmění, tedy hodnota, na kterou dosáhla polovina domácností, byl loni 2,71 milionu korun. Podle ČSÚ to znamená, že v Česku je výrazně menší část bohatších domácností.
„Čisté jmění českých domácností je dáno především vlastnictvím bytu nebo domu,“ uvedla vedoucí oddělení sociálních šetření ČSÚ Táňa Dvornáková. Domácnosti žijící v nájmu měly čisté jmění průměrně 658 500 korun, domácnosti ve vlastnickém bydlení zatíženém hypotékou 4,7 milionu korun a domácnosti ve vlastnickém bydlení bez hypotéky 4,83 milionu korun.
Na výši čistého jmění má vliv počet osob, které v domácnosti žijí. Zatímco u jednočlenných domácností byl průměr 2,55 milionu korun, u dvoučlenných 4,07 milionu korun, u tříčlenných 4,12 milionu korun, u čtyřčlenných 4,93 milionu korun a u pětičlenných 5,16 milionu korun.
Nejvyšší čisté jmění měly podle šetření domácnosti žijící v obcích s více než 50 000 obyvateli. Naopak nejnižší bylo čisté jmění domácnosti, které žijí v obcích, které mají mezi 10 000 a 50 000 obyvateli. Podle ČSÚ to souvisí se sídelní strukturou, protože velká část obcí s 10 000 až 50 000 obyvateli leží ve strukturálně postižených regionech, kde převažuje bytový fond s nižší hodnotou.
V mezinárodním srovnání patří Česko k zemím, kde mají domácnosti nižší hodnotu čistého jmění. „Z dat publikovaných Evropskou centrální bankou za referenční rok 2021 je patrné, že medián čistého jmění českých domácností dosáhl 97 300 eur a průměr 138 900 eur, čímž se dané hodnoty řadí mezi Slovensko a Portugalsko,“ uvedl ředitel odboru ekonomického výzkumu sekce měnové ČNB Jan Brůha. Nejvyšší medián čistého jmění měly domácnosti v Lucembursku, nejnižší v Lotyšsku.
(ČTK)
