Otázka v průzkumu Medianu obsahovala právě i informaci, že plánovaná změna zvýší rozpočtový schodek. „Chtěli jsme, aby si lidé uvědomili, že to není jenom snížení, ale že to má také určitý dopad. A celkový státní rozpočet, který je v této chvíli hodně diskutován, je ve velmi záporné bilanci,“ uvedl ředitel Medianu Přemysl Čech. I tak se záměrem určitě souhlasilo 28 procent lidí a stejný podíl byl spíše pro.
Podle Čecha se pro nahrazení superhrubé mzdy patnáctiprocentní daní z příjmu vyslovili především zaměstnanci, kteří očekávají, že to pro ně bude ekonomicky výhodné. Téměř přitom nezáleželo na jejich politických preferencích. „Jsou to nejčastěji lidé z menších a středních měst,“ dodal ředitel Medianu.
Ze 33 procent lidí, kteří s plánem nesouhlasí, dvě třetiny zvolilo možnost spíše ne. Nejčastěji to byli vysokoškolsky vzdělaní lidé z velkých měst, kteří v posledních volbách volili pravicové opoziční strany, uvedl ČRo. Zbylých 11 procent dotázaných na věc nemělo názor. Průzkumu společnosti Median se 9. a 10. září zúčastnilo 1053 lidí starších 18 let.
Superhrubá mzda představuje hrubou mzdu zaměstnanců zvýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění, která u zaměstnanců poté představuje základ daně z příjmů. Její zrušení koalice slíbila ve svém vládním programovém prohlášení. Nyní činí efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta, zdanění tak klesne. Zároveň má ale zůstat sazba 23 procent pro lidi s příjmem nad zhruba 139.000 korun měsíčně.
Ministerstvo financí předpokládá, že peníze navíc, které lidi dostanou po zrušení superhrubé mzdy, mohou zvýšit spotřebu a tím podpořit ekonomiku. Ministerstvo ale nemá plán, jak kompenzovat výpadek příjmů státního rozpočtu, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Sdružení místních samospráv (SMS) upozornilo, že záměr způsobí obcím ztrátu více než 20 miliard korun, které by získaly z podílu na výběru daně fyzických osob.
Národní rozpočtová rada uvedla, že bez významného zvýšení jiných příjmů nebo redukce výdajů ohrožuje záměr střednědobou i dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Plán vedle Zemana a pravicové opozice kritizovali také někteří ekonomové včetně guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka.
(ČTK)
