– Evropská měnová unie (EMU) vznikla na základě Smlouvy o EU 1. ledna 1999, kdy 11 zemí unie začalo v bezhotovostním styku používat euro. O rok později (1. ledna 2000) převzala Evropská centrální banka (ECB) úlohy národních centrálních bank. Od 1. ledna 2002 byly v zemích EMU do oběhu uvedeny první bankovky a mince eura, které se dva měsíce používaly současně s národními měnami. Jedinou měnou je euro v zemích EMU od 1. března 2002. EMU teď má 20 členů: zakládajícími členy jsou Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko a Španělsko. Později přistoupily Řecko (leden 2001), Slovinsko (leden 2007), Kypr a Malta (obě leden 2008), Slovensko (leden 2009), Estonsko (leden 2011), Lotyšsko (leden 2014), Litva (leden 2015) a Chorvatsko (2023). Euro používá 344 milionů občanů EU.
– Euro používají i Kosovo, Černá Hora a na základě smluv s EU také Andorra, Monako, Vatikán a San Marino.
– Česká republika se zavázala přijmout euro podpisem přístupové smlouvy k EU. Souhlas se zněním přístupové smlouvy vyjádřili občané v referendu. V článku 4 aktu o přistoupení je novým členským zemím udělena dočasná výjimka na zavedení eura, což znamená závazek v budoucnu euro zavést. Tento závazek ale není časově přesně vymezený. Z deseti států, které do EU vstoupily společně s ČR v roce 2004, euro dosud nepřijaly Česko, Polsko a Maďarsko.
– Dánsko má takzvaný opt-out, což je trvalá výjimka z práva Evropské unie pro členský stát. K eurozóně se tak připojit nemusí. Dánsko je zatím součástí mechanismu směnných kurzů ERM-2, ve kterém země musí před přijetím eura strávit nejméně dva roky.
– V původním dokumentu Strategie přistoupení České republiky k eurozóně odsouhlaseném v září 2003 vláda ČR stanovila jako nejbližší možný termín vstupu ČR do eurozóny období let 2009-2010. Tento termín však nebyl naplněn, a přijetí eura se tudíž posunulo do pozdějšího období. Národní plán zavedení eura v ČR z března 2007 směřoval k roku 2012, ale konkrétní datum neuvedl, stejně jako žádný termín nezmínila ani aktualizovaná verze plánu z listopadu 2007. Současná vláda v aktualizovaném programovém prohlášení nově zařadila slib, že prověří rizika a přínosy vstupu Česka do evropského mechanismu směnných kurzů (ERM II), což je jedna z podmínek pro přijetí společné evropské měny. K přijetí eura nebo stanovení termínu tohoto kroku se ale kabinet nadále nepřihlašuje.
– V poslední době rozpoutal debatu o zavedení eura prezident Petr Pavel v novoročním projevu, kde uvedl, že po letech by se měly začít dělat konkrétní kroky, které Česko dovedou k naplnění závazku přijetí eura. Prezident sklidil pozitivní i kritické ohlasy. Problematika eura dokonce vedla k dohodovacímu řízení vládní koalice. Premiér Petr Fiala v únoru svolal vůbec první dohodovací řízení pětikoalice v reakci na pondělní rozhodnutí ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) jmenovat svého zmocněnce pro euro. Koalice se na jednání shodla, že pozice bude zrušena, ekonom Petr Zahradník zůstal Dvořákovým poradcem. Ministra za to další koaliční strany kritizovaly, neboť se vláda neshodla na obsazení pozice národního koordinátora pro zavedení eura. Tím posledním byl do roku 2017 Oldřich Dědek.
– Předstupněm při zavádění eura je vstup do Evropského mechanismu směnných kurzů ERM II, kterému se říká také „čekárna“ na členství v eurozóně a bankovní unii. Pravidla tohoto mechanismu byla schválena v prosinci 1996 na summitu Evropské rady v irském Dublinu, fungovat začal 1. ledna 1999 současně se vznikem eurozóny.
– Země usilující o zavedení eura musí před přijetím společné evropské měny dva roky udržovat kurz domácí měny k euru v povoleném fluktuačním pásmu od stanoveného středního kurzu. Od něj se smí odchýlit o nejvýše 15 procent oběma směry a během dvouletého období nesmí centrální parita devalvovat (tedy národní měna vůči euru oslabit, posílit může).
– Zemí, jež přijaly euro od začátku – tedy Belgie, Finska, Francie, Irska, Itálie, Lucemburska, Německa, Nizozemska, Portugalska, Rakouska a Španělska – se ERM II netýkal, před vznikem společné měny ale pro ně platilo obdobné pravidlo. Mechanismem ERM II zatím prošlo devět národních měn, které byly nahrazeny eurem, naposledy to byla chorvatská kuna. Chorvatsko zavedlo euro od ledna 2023. V současnosti je v ERM II Bulharsko, a to od července 2020, na euro by země chtěla přejít od ledna 2025.
– Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři tzv. maastrichtská kritéria. Míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než 1,5procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen, úroková míra pak nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Další kritérium stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP, poslední vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.
– Tato pravidla a postihy za jejich nedodržování stanoví Pakt stability a růstu z roku 1997. Brusel ovšem v roce 2020 platnost paktu pozastavil kvůli hospodářským dopadům pandemie nemoci covid-19. Jeho znovunaplňování odložila později i válka na Ukrajině. Nyní EU chystá reformu pravidel.
– Česká koruna od ledna 2002, kdy se začala v hotovostní podobě používat jednotná evropská měna, posílila proti euru o zhruba 28 procent. V roce 2002 se začala obchodovat na úrovni kolem 32 Kč za euro, poté v roce 2004 oslabila až nad 33 Kč/EUR, aby v půlce roku 2008 krátce česká měna posílila až pod 23 Kč za euro, dosud nejsilnější hodnotu vůči euru. Později byl kurz koruny od listopadu 2013 do dubna 2017 oslabován intervencemi České národní banky na úroveň kolem 27 korun za euro. Následné posilování koruny zastavené pandemií koronaviru doprovázely výkyvy kurzu, kdy se koruna i vracela zpět k hranici 27 Kč za euro. Ke konci roku 2021 kurz koruny posiloval především kvůli razantnímu zvyšování úrokových sazeb ČNB, a to až pod hranici 25 korun za euro, během následujícího roku se průměrný kurz pohyboval pod 25 korun za euro, loni se z počátku roku dostal pod 24 korun a skončil nad hraničí 24 korun. Současný kurz činí přes 25 korun.
– Podle lednového bleskového průzkumu agentury Median pro Radiožurnál vyplynulo, že víc než dvě třetiny lidí si myslí, že pro ně přijetí eura v Česku nebude prospěšné. Naopak zhruba pětina veřejnosti je přesvědčena o prospěšnosti společné evropské měny.
(ČTK)
