Na posledním měnovém jednání na počátku srpna rada zvýšila úrokové sazby o 0,25 procentního bodu. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tehdy stoupla na 0,75 procenta. Pro toto rozhodnutí tehdy hlasovali čtyři členové rady ČNB. Jeden člen hlasoval pro zvýšení o 0,5 procentního bodu a dva členové pro sazby beze změny.
„Bankovní rada evidentně reaguje na nárůst cenových tlaků v české ekonomice. Rozjezd inflace představuje pro ekonomiku riziko: jde o nerovnováhu, jež by vedla k rozkolísání cenových i dalších očekávání v ekonomice a v konečném důsledku by vedla ke zpomalení hospodářského růstu,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Podle partnera poradenské PwC Petra Kříže jde o rozhodnutí, které je plně v souladu s hlavním cílem ČNB dostat růst cen pod kontrolu, tedy ke dvěma procentům. „ČNB bude nicméně muset ve zvyšování sazeb pokračovat na dalších měnových zasedáních, dokud se sazby nepřiblíží úrovni inflace a inflace nezačne klesat. Z dlouhodobého pohledu by bylo vhodné, aby úrokové sazby inflaci mírně převyšovaly,“ uvedl.
Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler upozornil, že navzdory agresivnějšímu kroku ČNB bude samotný růst úrokových sazeb inflaci brzdit velmi pomalu. „Tento nástroj funguje až s větším zpožděním kolem jednoho roku. V krátkém pohledu však může mít alespoň signalizační efekt v tom smyslu, že bude omezovat růst inflačních očekávání,“ uvedl.
Růst sazeb ČNB se podle Seidlera nejrychleji promítne do úroků firemních úvěrů, jelikož ty jsou na sazbu ČNB nejvíce navázány. „V případě hypotečních úvěrů to bude mít dopad pouze dílčí, protože hypoteční sazby reagují na tržní úrokové sazby delších splatností, a ty už od konce minulého roku postupně rostou,“ dodal.
„To, že dnešní výrazné zvýšení sazeb bude veřejností vnímáno jako nestandardní, je vlastně pro centrální banku dobře. Potřebuje totiž vyslat silný signál, že je připravená s inflací bojovat. Očekávání domácností a firem ohledně budoucího růstu spotřebitelských cen se totiž v poslední době zvýšila a s tím spojené obavy se již podepisují i v nižší důvěře v ekonomiku,“ uvedl ekonom Komerční banky Martin Gürtler.
Podobně to vidí i analytik Raiffeisenbank Vít Hradil, podle kterého dnešní krok ČNB poslouží jako signál české veřejnosti, která je růstem cen značně znepokojena a začíná si na jeho zrychlené tempo zvykat, což se podle něj centrální bance nemůže hodit.
ČNB dnes také zvýšila lombardní sazbu o 0,75 procentního bodu na 2,50 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila o 0,45 procentního bodu na 0,5 procenta.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Tisková konference po jednání rady se uskuteční v 15:45 za účasti guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka.
(ČTK)
