Na posledním měnovém jednání na konci června nechala rada úrokové sazby beze změny. Naposledy je změnila 7. května, kdy snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta. Předtím snížila rada úrokové sazby dvakrát v březnu. Cílem bylo zmírnit dopady šíření koronaviru na ekonomiku. Naposledy byla základní úroková sazba na 0,25 procenta od srpna do listopadu 2017. Před pandemií v únoru byla základní sazba na 2,25 procenta.
„ČNB ve čtvrtek velmi pravděpodobně své úrokové sazby ponechá na stávající úrovni, což vyplývá i z posledních vyjádření představitelů bankovní rady ČNB. V tuto chvíli se zdá jako nejpravděpodobnější scénář, že sazby zůstanou na současné úrovni delší dobu, alespoň do příštího roku, a ČNB se vyhne nekonvenčním nástrojům měnovém politiky, jako jsou negativní úrokové sazby, kvantitativní uvolňování či obnovení kurzového závazku,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Ani podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška ČNB nezmění nastavení úrokových sazeb. „Nedávné posílení koruny sice znamená určité zpřísnění měnových podmínek, ale rozhodně ne v takovém rozsahu, aby měnilo postoj ČNB. Z hlediska standardních nástrojů se hypoteticky nabízí poslední krůček ve snižování sazeb, ale představitelé ČNB dávají dost jednoznačně najevo, že tento malý prostor nehodlají nyní využít,“ uvedl.
Zásadní změny pravděpodobně nepřinese podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka ani nová makroekonomická prognóza. „Zohledněn samozřejmě bude nárůst vládního dluhu s ohledem na schválený vyšší schodek vládního rozpočtu pro letošní rok. Úpravy se pravděpodobně dočká i kurz koruny k euru. Spíše dílčí úpravy lze očekávat u výhledu na růst domácí ekonomiky,“ uvedl. Rovněž Novák neočekává změnu v nastavení sazeb. „O stabilitě a přání vyčkat, co přinesou nadcházející měsíce, hovořila i většina členů bankovní rady,“ dodal.
Měnového zasedání bankovní rady ve čtvrtek 6. srpna se zúčastní všech sedm členů. V aktuální květnové prognóze ČNB čeká letos pokles ekonomiky o osm procent. Příští rok by pak ekonomika měla stoupnout o čtyři procenta. I přes obnovní růstu se ale ekonomika do konce příštího roku podle centrální banky nedostane na úroveň před pandemií koronaviru.
(ČTK)
