ČNB ponechala také lombardní sazbu na osmi procentech. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zůstala na šesti procentech.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Analytici ponechání sazeb na současné úrovni očekávali. Podle nich tomu nahrával i vývoj inflace, která sice v září vzrostla na 18 procent ze srpnových 17,2 procenta, zůstala ale o 2,4 procentního bodu pod odhadem ČNB.
Ekonomové předpokládají stabilitu úrokových sazeb i do budoucna a ve střednědobém horizontu podle nich budou klesat jen pomalu. Například analytik Komerční banky Martin Gürtler očekává snížení sazeb v příštím roce na pět procent, v roce 2024 by se podle něj mohly dostat na tři procenta.
Bankovní rada naposledy zvedla základní úrokovou sazbu ještě pod vedením bývalého guvernéra Jiřího Rusnoka na konci června, tehdy to bylo o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Nynější úrokové sazby jsou nejvyšší od roku 1999.
Tisková konference po jednání rady se uskuteční v 15:45 za účasti guvernéra ČNB Aleše Michla. Na ní představí důvody dnešního rozhodnutí.
(ČTK)
