„ČNB je oprávněna vytvářet pouze utajované informace do stupně Tajné, nikoli informace ve stupni Přísně tajné. ČNB není oprávněna přijmout utajované dokumenty stupně utajení Přísně tajné, neboť nemá pro přijímání těchto dokumentů adekvátní zázemí odpovídající podmínkám zákona. Za dobu jeho účinnosti tedy ČNB nemohla přijmout utajovaný dokument tohoto stupně utajení,“ uvedla Krmelová. „Utajované informace v oblasti působnosti ČNB jsou v souladu s nařízením vlády klasifikovány stupněm Vyhrazené, Důvěrné či Tajné,“ doplnila.
Mluvčí také potvrdila, že Michl loni v květnu požádal Národní bezpečnostní úřad o prověrku pro nejvyšší stupeň utajení. „Bezpečnostní řízení ohledně udělení prověrky ze strany NBÚ probíhá, a to ve standardní lhůtě v souladu se zákonem. Ani v době průběhu řízení guvernérovi ČNB nic nebrání v plném výkonu funkce,“ uvedla Krmelová. Michl se podle ní nemůže vyjadřovat k detailům řízení NBÚ. Podle serveru Echo24 standardní lhůta pro vydání prověrky na stupeň přísně tajné už uplynula, řízení ale nebylo ukončeno.
Krmelová upozornila na to, že Michl má prověrku na stupeň utajení Tajné. „Rovněž je držitelem Potvrzení pro přístup k utajovaným informacím NATO (tzv. certifikát NATO) na stupeň utajení NATO SECRET,“ uvedla.
Bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok a bývalá předsedkyně komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová už dříve uvedli, že chybějící nejvyšší stupeň bezpečnostní prověrky může Michlovi bránit plnohodnotně vykonávat jeho funkci. Nemohl by totiž získávat všechny utajené informace nutné k jednání vlády či Bezpečnostní rady státu (BRS). Krmelová ale upozornila na to, že ČNB není v BRS zastoupena od změny statusu rady v prosinci 2017.
Zvolený prezident Petr Pavel v rozhovoru s deníkem E15 připustil, že by se mohl zabývat odvoláním Michla, pokud by prověrku na nejvyšší stupeň utajení nezískal. Míní, že pokud je na nějakou funkci předepsaná bezpečnostní prověrka a dotyčný ji nedostane nebo ztratí, tak takovou funkci nemůže vykonávat. Dodal ale, že u Michla zatím taková situace nenastala.
(ČTK)
