Zlato (oz) / USD
1 905,34
0,47 %
Jistota ve vlastních rukou
0

ČNB na rozcestí

Česká národní banka říká, že s oslabováním měny přestane kolem poloviny roku 2017. Server Centralbanking.com však tvrdí, že tak učiní buď mnohem dřív, nebo mnohem později. „Rozhodující bude vývoj inflace v Česku. Podmínkou ale je, aby byla vyšší než v zahraničí. Ideálně o tolik, o kolik ČNB oslabila měnu. Přes vyšší domácí inflaci lze postupně dosáhnout vyšších cen, které odpovídají slabšímu kurzu. To je jediný způsob, jak zastavit posilování koruny po skončení devizových intervencí,“ tvrdí ekonom David Vávra, který v centrální bance dříve působil.

Ilustrační foto: iStock

Pokud nebude dosaženo odpovídající inflace k datu ukončení intervencí, koruna by posílila. To by se odrazilo v nárůstu spekulativních pozic, přílivu cizí měny, kterou ČNB už za 1,5 bilionu korun nakoupila a poklesu reálných sazeb na peněžních a dluhopisových trzích.

„To není teorie. To se ve skutečnosti děje. České státní dluhopisy se prodávají se záporným výnosem i při dlouhodobé splatnosti a sazby peněžního trhu jsou nižší než mínus dvě procenta u dvouměsíční splatnosti. Trhy zjevně nevěří, že ČNB může ukončit svůj závazek, aniž by koruna začala posilovat,“ píše David Vávra na webových stránkách Central Banking.

Spekulace ještě posílí

Čím později vsadí spekulativní kapitál na zhodnocení koruny, tím vyšší bude výnos. Pokud nakoupí koruny dnes, může zhodnocení očekávat v červenci. Ale pokud to udělá pouhý den před ukončením intervencí, vydělá stejnou částku za den. Investoři vědí, že čím déle budou čekat v otevřené spekulativní pozici, tím déle budou čelit negativní úrokové sazbě ve svých korunových aktivech.

„Takže nejlepší možností je otevřít spekulativní pozice přesně jeden den před jejich ukončením. V důsledku toho, že se návratnost stává stále jistější, bude ČNB čelit silnějším spekulativním pozicím. Proto nelze počítat s tím, že by transparentně oznámila, že závazek skončí, řekněme ve čtvrtek 3. srpna 2017. Ve světě, kde je kapitál plně mobilní a česká ekonomika je viděna jako bezpečný přístav, spekulativní postoj by se do 2. srpna mohl nafouknout do velikosti, kterou si dnes můžeme jen stěží představit,“ varuje Vávra na londýnském serveru.

ČNB se dřív nebo později dostane do situace, kdy již nebude ochotna kupovat další eura. Rozvaha dosáhne bodu, kdy by množství devizových rezerv vzhledem k oběživu vedlo k budoucímu explozivnímu nárůstu ztráty. Nestalo by se to hned, ale ČNB by vznikaly kumulované ztráty v budoucnu.

A co dál?

ČNB tvrdí, že ztráta v jejím účetnictví nemá vliv na měnovou politiku. To je pravda. Peněz si může natisknout, kolik chce. Zvlášť, když je o ně zájem. „Ale ani centrální banka nemůže pracovat s neustále se zvyšující ztrátou, byť pouze účetní. Prakticky jediný způsob úpravy dispozic je dosáhnout vyšší inflace a tedy rychlejšího růstu oběživa, a snížit ztráty tímto způsobem,“ domnívá se Vávra, který v ČNB pracoval téměř šest let a byl i poradcem guvernéra Zdeňka Tůmy.

„Takže co by měla ČNB udělat jinak? Matematika je poměrně jednoduchá. ČNB posunula kurz zhruba o 6,7 % a neměla by ukončit kurzový závazek, dokud nahromaděný inflační diferenciál oproti eurozóně nebude přinejmenším stejný. Pak by neexistoval důvod k otevření spekulativní pozice. Bohužel, se tak neděje. Hlavně proto, že ČNB již od listopadu 2013 systematicky komunikuje konec intervencí, což bezbolestný výstup neumožňuje. Kdyby od začátku ČNB říkala, že je třeba dosáhnout vyšší cenové hladiny v souladu s kurzem 27 Kč za euro, byli bychom dnes jinde,“ konstatuje Vávra.

Čtyři procenta nic dramatického?

Protože to ČNB neučinila, jsme stále tam, kde jsme byli v listopadu 2013,“ upozorňuje ekonom. „Kumulovaný inflační diferenciál mezi ČR a eurozónou se od zahájení intervencí pohyboval kolem jednoho procentního bodu. A co víc, pokud se podíváte na poslední prognózu ČNB a očekávaný inflační diferenciál od prosince 2013 do poloviny roku 2017 zjistíte, že pokud prognózu materializujeme, budeme mít do června 2017 nahromaděný diferenciál 2,5 procentního bodu. To znamená, že v červnu 2017 bude koruna mít zásadní důvod, aby asi o čtyři procenta posílila.“

Na první pohled se čtyři procenta nezdají dramatická. Pokud však mluvíme o návratnosti v řádu desítek miliard korun, v takovém případě může očekávané zhodnocení vést ke spekulativním útokům s následnými dramatickými změnami směnných kurzů. ČNB se ale ještě může vrátit k cílování inflace dokud nedosáhne cenové hladiny v souladu s kurzem 27 Kč za euro.

„ČNB musí tuto skutečnost jasně říci a zveřejňovat prognózy inflace zahrnující tuto změnu režimu. V praxi to bude znamenat přestřelení aktuálního inflačního cíle v rozmezí tři až čtyři procenta na několik let a teprve potom návrat k dobře známému dvouprocentnímu cíli. Vyšší inflace je zároveň jiný způsob, jak v prostředí nulových sazeb dosáhnout uzavírání spekulativních pozic bez negativních dopadů na finanční sektor,“ domnívá se Vávra.

(rek)

Další z kategorie Z domova