Ministerstvo financí v nejnovější verzi Konvergenčního programu očekává, že veřejné finance se letos propadnou do schodku 5,1 procenta HDP. V roce 2021 by pak měl schodek veřejných financí klesnout na 4,1 procenta HDP.
Celkový vládní dluh by podle odhadů ČNB měl letos stoupnout na 37,6 procenta HDP z loňských 30,8 procenta HDP. Příští rok by se měl dluh dále zvýšit na 38,6 procenta HDP. Podle MF by celkový vládní měl celkový veřejný dluh letos stoupnout na 37 procent HDP. Pravidla EU za normálních okolností vyžadují deficit pod třemi procenty HDP a dluh pod 60 procenty HDP.
ČNB zároveň v nové prognóze, kterou představila minulý týden ve čtvrtek, očekává letos pokles ekonomiky o osm procent. Příští rok by pak ekonomika měla stoupnout o čtyři procenta. I přes obnovní růstu se ale ekonomika do konce příštího roku nedostane na úroveň před pandemií koronaviru.
Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.
Důvodem výrazného zhoršení odhadů vývoje veřejných financí je očekávaný propad ekonomiky a zhoršení hospodaření státu v důsledku šíření nového konoraviru. Sněmovna 22. dubna kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšila letošní schodek rozpočtu na 300 miliard korun. Původní plány před propuknutím pandemie počítaly se schodkem rozpočtu 40 miliard korun. Zároveň na počátku roku většina ekonomů i institucí očekávala letos růst ekonomiky o zhruba dvě procenta.
(ČTK)
