ČNB naposledy zvýšila úrokové sazby letos na počátku února. Základní úroková sazba stoupla o 0,25 procentního bodu. Guvernér ČNB Jiří Rusnok následně uvedl, že prognóza ČNB je zpracována tak, že počítá letos s jedním dalším zvýšením úrokových sazeb.
„ČNB již na svém posledním únorovém jednání naznačila, že se k brzkému růst sazeb nechystá. Očekáváme, že koruna bude díky holubičí rétorice ČNB ve srovnání s prognózu ČNB posilovat v následujících měsících pomaleji a ČNB tak v druhé polovině roku začne sazby opět zvyšovat,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Předminulý týden Rusnok uvedl, že pokud by se objevila svižnější inflace, bude prostor pro zvýšení úrokových sazeb, jinak že vidí prostor pro zvýšení sazeb až ke konci roku nebo v roce 2019. Následně viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík uvedl, že nevidí důvod k dalšímu zvyšování sazeb před koncem letošního roku, ale že sazby mohou ČNB svižněji růst příští rok. „Pokud se naše předpověď bude naplňovat tak, jako doposud, je možné, že já už pro žádné další zvyšování sazeb hlasovat nebudu,“ uvedl. Tomšíkovi končí mandát v ČNB na konci letošního roku.
Posilování koruny
Prostor pro růst úrokových sazeb se podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské otevře, pokud koruna nebude v následujících měsících posilovat tak rychle, jak prognóza ČNB očekává. „Podle naší prognózy koruna do léta neposílí přes hranici 25 korun za euro a bankovní rada ČNB bude moci zvedat úrokové sazby, a to rovnou dvakrát,“ uvedla.
Zasedání bankovní rady se dnes zúčastnilo všech sedm členů.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem dražší půjčky na bydlení.
(ČTK)
