Pokles ve druhém čtvrtletí byl ovlivněn podle ČSÚ nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností a úbytkem zásob. Naopak pozitivně působily výdaje na spotřebu vládních institucí, tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka. Ekonomika oslabuje už druhé čtvrtletí v řadě. V prvním kvartále také meziročně klesla o 0,4 procenta.
Výdaje na konečnou spotřebu celkově meziročně klesly o dvě procenta, z toho na spotřebu domácností dokonce o 4,5 procenta. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí naopak meziročně vzrostly o 3,3 procenta. Tvorba hrubého fixního kapitálu stoupla o 2,5 procenta.
K mírnému mezičtvrtletnímu růstu HDP pomohla tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka. „Pozitivně přispěly také vyšší výdaje na konečnou spotřebu domácností, které vzrostly poprvé po šesti čtvrtletích. Naopak významně negativní vliv na mezičtvrtletní srovnání měla změna stavu zásob,“ sdělil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Pozitivněji než HDP, představující peněžní hodnotu všech výrobků a služeb vytvořených na určitém území, si vedla meziročně hrubá přidaná hodnota (HPH). Ta je výsledkem rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci. Na rozdíl od HDP v meziročním srovnání vzrostla, a to o 0,6 procenta. Podle statistiků byl odlišný vývoj od HDP způsoben zejména změnami v dynamice vyplacených dotací na produkty. Posílil zpracovatelský průmysl a informační a komunikační činnosti, zatímco stavebnictví a obchod, dopravu, ubytování a pohostinství postihl propad.
Mezičtvrtletně však HPH o 0,2 procenta klesla. Nejvíce ji negativně ovlivnilo oslabení obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Pozitivně naproti tomu působil růst průmyslu a peněžnictví a pojišťovnictví.
Celková zaměstnanost vzrostla podle ČSÚ ve druhém kvartále v porovnání s předchozím čtvrtletím o jedno procento a meziročně o 0,8 procenta. Celkem bylo odpracováno o 0,2 procenta hodin více než v předchozím čtvrtletí a meziročně o 0,9 procenta více.
(ČTK)
