„Výhled výkonu české ekonomiky pro letošní rok je zastřen extrémní nejistotou v souvislosti s válkou na Ukrajině. Kombinace nejistot a opětovných problémů v dodávkách pro průmysl bude tlačit českou ekonomiku ke slabšímu růstu. Zásadní vliv ale zřejmě bude mít vysoká inflace a její nepříznivý dopad na reálné disponibilní příjmy domácností,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Podle něj letos česká ekonomika stoupne o zhruba jedno procento.
Loňský růst české ekonomiky o 3,3 procenta představuje nejlepší výsledek od roku 2017, kdy HDP stoupl meziročně o 5,4 procenta. V roce 2018 ekonomika přidala meziročně 3,2 procenta a o rok později tři procenta. Předloni se HDP vlivem epidemie koronaviru snížil o 5,8 procenta, což byl nejvýraznější propad za dobu samostatné České republiky.
Meziroční růst o 3,6 procenta za loňské čtvrté čtvrtletí byl stejný jako o čtvrtletí dříve. Ve druhém čtvrtletí ekonomika meziročně vzrostla o 8,7 procenta po poklesu o 2,3 procenta v prvních třech měsících roku. Růst HDP ve druhém čtvrtletí byl nejvyšší od vzniku ČR.
Mezičtvrtletní růst HDP ve čtvrtém čtvrtletí o 0,8 procenta byl pomalejší než ve dvou předchozích kvartálech, ve třetím čtvrtletí česká ekonomika proti předchozím třem měsícům stoupla o 1,7 procenta. V loňském prvním čtvrtletí mezičtvrtletně klesla o 0,3 procenta, ve druhém se obrátila k růstu o 1,4 procenta.
Úhrn peněžních a nepeněžních příjmů domácností loni reálně vzrostl o 3,9 procenta a reálná spotřeba na obyvatele meziročně stoupla o 5,1 procenta, uvedl ČSÚ. Míra úspor klesla na 20,1 procenta z 21,2 procenta o rok dřív. „Zisky náležící zahraničním vlastníkům korporací dosáhly v loňském roce 6,1 procenta HDP,“ doplnil ČSÚ.
Hlavní ekonom Creditas Petr Dufek uvedl, že ani rok 2021 nepřesvědčil domácnosti, aby se začaly zbavovat úspor nashromážděných v prvním roce covidu. „Míra úspor sice poklesla o jeden procentní bod, ale i tak zůstala dvacetiprocentní. Svoji roli sehrávala opatrnost na jedné straně a omezené příležitosti utrácet na straně druhé,“ řekl. Celkově jsou výsledky loňského roku podle něj pozitivní, a to jak z pohledu domácností, tak i firem. „Problémem je, že se toho od konce roku možná až příliš změnilo. Začaly se znovu rozpadat dodavatelské řetězce a zejména výrazně vzrostla výrobní i spotřebitelská inflace,“ upozornil.
Loni se meziročně snížil odliv peněz do zahraničí přes dividendy. Ve formě dividend si zahraniční vlastníci korporací rozdělili za rok 2021 podle ČSÚ 204 miliard korun a reinvestovali téměř 168 miliard. V roce 2020, kdy byl zisk zahraničních korporací vyšší, si jejich vlastníci přes dividendy rozdělili 217 miliard a reinvestováno bylo asi 176 miliard. „Důležité části našeho hospodářství vlastní cizinci, což vede k výraznému odlivu kapitálu z České republiky do ciziny. To bohužel v konečném důsledku zpomaluje rozvoj naší země,“ komentoval údaje hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
(ČTK)
