Meziroční pokles HDP ovlivnily zejména nižší výdaje na konečnou spotřebu domácností a úbytek zásob. Naopak pozitivně působily výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí, tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka.
„Na straně poptávky byly ve 3. čtvrtletí hlavními faktory mezičtvrtletního poklesu HDP změna stavu zásob a zahraniční poptávka. Pozitivní příspěvek měly především výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly mezičtvrtletně o 0,2 procenta a meziročně klesly o 0,4 procenta, z toho se výdaje na konečnou spotřebu domácností mezičtvrtletně snížily o 0,3 procenta a meziročně o 2,3 procenta. „Pokles nastal zejména u výdajů za nákup předmětů střednědobé a krátkodobé spotřeby. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně vzrostly o 1,2 procenta a meziročně o 3,9 procenta,“ uvedli statistici.
Hrubá přidaná hodnota (HPH), tedy výsledek rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, rovněž klesala. Meziročně to bylo o 0,1 procenta, mezičtvrtletně o 0,4 procenta. Na meziročním poklesu se nejvíce podílel průmysl, pozitivní vliv naopak měly informační a komunikační činnosti.
Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty 91,5 miliardy korun, bylo tak o 60,1 miliardy vyšší než ve stejném období předchozího roku. Vývoz klesl mezičtvrtletně reálně o 1,2 procenta. V meziročním srovnání klesl o 0,5 procenta, zejména vývozu pryžových a plastových výrobků a elektronických a optických přístrojů. Rostl export elektrických zařízení a motorových vozidel. Dovoz klesl mezičtvrtletně o 1,1 procenta a meziročně o 1,8 procenta.
Celková zaměstnanost klesla podle ČSÚ ve třetím kvartále v porovnání s předchozím čtvrtletím o 0,7 procenta, meziročně vzrostla o 0,4 procenta. Celkem bylo odpracováno o 0,7 procenta hodin méně než v předchozím čtvrtletí, meziročně odpracované hodiny klesly o 0,1 procenta.
(ČTK)
