Objem dlouhodobého dluhu dosáhl koncem pololetí 1,8 bilionu korun, což je o 8,5 procenta více než v předchozím období. Stejně tak rostl i objem krátkodobého dluhu, který se meziročně zvýšil o 8,4 procenta na 456,7 miliardy korun.
„Zatímco celkový objem dlouhodobého i krátkodobého dluhu roste, počet klientů zůstává na stejné úrovni jako před rokem. Každý z nich tedy dluží v průměru vyšší částku. U dlouhodobého dluhu je to průměrně 1,58 milionu korun na klienta, u krátkodobého dluhu 190.000 korun,“ uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná.
Na celkovém dluhu se hypoteční úvěry podílejí ze 65 procent a jejich objem meziročně vzrostl o téměř 115 miliard korun, respektive o 8,7 procenta. „Hypotéky v uplynulých letech zažívaly velký boom, ten ale nepřinesl nárůst celkového počtu klientů, který se stále pohybuje kolem 1,11 až 1,12 milionu lidí,“ dodala Novotná.
Objem ohroženého dluhu se snížil
Celkový objem ohroženého krátkodobého dluhu se meziročně snížil o 5,5 procenta na 25,9 miliardy korun. Klesal i počet klientů, kteří měli ve druhém čtvrtletí tohoto roku problémy se splácením svých krátkodobých závazků, a to o 20.000 na 276.000 lidí.
Proti předešlým letům se začala mírně zvyšovat průměrná dlužná částky, kterou lidé nesplácejí. U úvěrů na bydlení o téměř 5000 korun na 483.000 a u úvěrů na spotřebu o 1375 korun na téměř 94.000 Kč. „Na jedné straně zůstává v problémech stále méně lidí, na druhé straně vidíme, že ti, kterým se nadále nedaří svým závazkům dostát, nesplácí stále vyšší částky,“ upozornil výkonný ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.
Objem ohroženého dlouhodobého dluhu se meziročně snížil o 16,9 procenta na 10,9 miliardy korun. Počet klientů s dlouhodobým ohroženým dluhem se snížil o 17,7 procenta na 4880.
(ČTK)
